Mejdan státních výdajů skončil, ohlásil od Moravce Jurečka. Ale asociální politiku prý dělat nebude

09.01.2022 14:13 | On-line

V nedělních Otázkách Václava Moravce se setkali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ekonomka Eva Zamrazilová a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Posledně jmenovaný hned na Jurečku vystartoval, že Fialova vláda mluví o pomoci lidem, ale je riziko, že jim nepomůže dostatečně. „Je tu jeden velký problém, pane redaktore,“ obrátil se na Moravce během své palby do vlády. Zamrazilová vytáhla na světlo další velký problém.

Mejdan státních výdajů skončil, ohlásil od Moravce Jurečka. Ale asociální politiku prý dělat nebude
Foto: Screen ČT24
Popisek: V OVM se setkali ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), ekonomka Eva Zamrazilová a předseda ČMKOS Josef Středula.

Anketa

Jste pro zrušení Benešových dekretů?

1%
98%
hlasovalo: 20548 lidí

Vláda bude muset řešit problém růstu cen energií. Podle sociologa Daniela Prokopa v průměru domácnostem výdaje za energie vzrostou měsíčně o 900 korun. Vláda počítá, že až pětina populace bude potřebovat dávky na bydlení a státní kasu to bude stát asi 3 miliardy korun.

Jurečka zdůraznil, že vláda bude připravena vydat i další peníze, ale jen těm, kteří to budou potřebovat, a ne všem. „Když bude potřeba, tak my jsme připraveni ty peníze vydat. Když to bude potřeba, tak my prostě ty peníze uvolníme,“ zdůraznil Jurečka.

„Od plošnosti k adresnosti, to my podporujeme,“ pochválila ministra ekonomka Zamrazilová. A dodala, že „příjmovou chudobou“ je v Česku ohroženo asi 10 % populace, takže se jí zdá nadhodnocené varování Daniela Prokopa, že dávky na bydlení bude podle nových pravidel pobírat asi 20 % lidí.

„A když se podíváme na to plošné odpuštění DPH, tak to by stálo asi 20 miliard, takže tohle, pokud by to stálo třeba i 5 či 6 miliard, tak je to pořád lepší,“ zdůraznila Zamrazilová.

Středula, zdůraznil, že zvyšování doplatků na bydlení stačit nebude. „Pan ministr bude muset otevřít diskusi o všech dávkách, které souvisejí se špatnou životní situací lidí, protože jestli to myslíme vážně s tím, že občanům pomůžeme, tak nemůžeme zůstat jen u cen energií,“ varuje Středula.

A dodal, že je třeba počítat i s tím, jak dlouho bude předávání pomoci trvat. EU totiž dnes říká, že až třetina populace EU může být ohrožena „energetickou chudobou“, což je podle Středuly zapotřebí řešit. Upozornil, že schodky státního rozpočtu jsou teď desetkrát vyšší, než byly před covidem – a to bude nejen pro tuto vládu opravdu veliký problém.

„Jeden velký problém, pane redaktore. V Programovém prohlášení vlády jsou sepsány akty, které způsobí dalších mínus 100 miliard na příjmové stránce rozpočtu, a to je velký problém, Máme tady desítky miliard, které najednou na účtech nebudou, takže by mohli reálně zchudnout i důchodci,“ zaznělo od Středuly.

Jurečka ujistil, že pomoc bude vyplácena tak dlouho, jak bude třeba. A pokud jde o případné výpadky na straně příjmů, tak řadu věcí prý vláda nemusí zavádět hned, ale až někdy v průběhu čtyřletého volebního období.

„Ale také budeme tlačit na EU, to je práce pana ministra průmyslu a pana premiéra, aby EU postupovala tak, aby se ceny energie nezvedaly takto skokově,“ zdůraznil ministr.

Současně však vláda bude dbát o to, aby se snížily výdaje státu.

„(Babišova) vláda nastartovala tempo výdajů státu o deset procent meziročně. Takto tento stát nemůže dlouhodobě fungovat. Já chápu, že některým lidem se to těžko poslouchá, že jsou v těžké životní situaci, proto my počítáme s tou adresnou pomocí, ale nemůžeme takhle dlouhodobě žít,“ hřímal Jurečka

Zamrazilová souhlasně přikyvovala.

Poukázala na to, že v covidových letech výrazně vzrostly úspory většiny českých domácností. „Omlouvám se těm deseti procentům ohroženým chudobou, protože ti si spořit nemohou, ale to znamená, že ti ostatní mají naspořeno mnohem víc,“ zaznělo od Zamrazilové. A hned dodala, že vláda musí dávat pozor na růst mezd, aby se dál nezvyšovala inflace. „To je největší problém dneška,“ řekla jasně ekonomka.

Vedle toho upozornila, že vláda počítá s výdaji na valorizací penzí ve výši dalších 12 miliard korun, ale podle Zamrazilové to bude spíše 17 miliard.

Jurečka ihned ujišťoval, že vláda bude hledat úspory, bude se snažit zefektivnit chod státu skrze digitalizaci řady kroků.

„Ale my nebudeme dělat tupé škrty. Nebudeme dělat asociální politiku. Ale ten mejdan státních výdajů skončil. My kdybychom lidem zaměstnaným ve státní sféře říkali, že jim ty platy dorovnáme tak, abychom dorovnali inflaci, tak tím tu inflaci roztáčíme dál,“ bil na poplach Jurečka.  

„Vláda rozhodla narychlo o navýšení platů učitelů jen o 2 % místo 3 %, aby tato spirála neroztáčela inflaci, protože se stále opakuje, že rozpočtová situace České republiky je opravdu zlá,“ pokračoval ministr práce a sociálních věcí.

„Vy tady máte v programovém prohlášení vlády, že zajistíte růst životní úrovně – ale hned první krok, který jste reálně udělali, tak jste některým lidem reálně ubrali na platech 6 procent,“ poukázal Středula na růst inflace a na fakt, že silničáři či hygienici nedostanou přidánu ani korunu navíc. „To, čeho jste dosáhli hned na úvod, tak ti, kteří vám nesmírně přáli, abyste vládli, tak tímto jedním krokem jste jejich podporu ztratili. Tito lidé teď po nás chtějí, abychom vyvolali protestní akce, ale my chceme ještě s vládou mluvit a doufáme, že udělá ten půlkrok zpátky,“ řekl Středula.

Vy mě stresujete, otočil se Moravec na Zamrazilovou

Zamrazilová se začala důrazně hlásit o slovo a Moravec se proti předsedkyni Národní rozpočtové rady ohradil. „Vy mě tady stresujete, paní předsedkyně. Mně pak diváci píší, že tady skáču hostům do řeči. Já vám dám slovo. Určitě,“ podotkl.

A když se tak konečně stalo, Zamrazilová připomněla, že zrušením superhrubé mzdy dostali lidé za rok 2021 o 7 % více na platech a současně byla inflace v roce 2021 asi 3,5 %, takže z tohoto pohledu mohou být lidé spokojeni. „Ten stát je v extrémně tíživé situaci,“ připomněla Zamrazilová.

Středula se hned začal rozčilovat, že na počátku roku 2022 je inflace 6 %. Dodal, že obyčejným zaměstnancům se růst platů o nula korun zarazil hned – ale u ústavních činitelů se to povede až od února, nebo možná od března, takže za leden a možná i za únor těch 6 % navíc dostanou.

„Pane předsedo, vy dobře víte, že já jako ministr musím změnit legislativu, ono to během ledna projde, je to předjednáno v obou (parlamentních) komorách, ale já jsem to nemohl udělat jinak,“ bránil se Jurečka.

Upozornil také na to, že v roce 2015 byl dohodnut mechanismus, jak se budou zvyšovat, ale i snižovat platy ústavních činitelů; pod tuto dohodu se podepsali zástupci ČSSD, ANO, i zástupci tehdejšího Úsvitu Tomia Okamury, ale dnes se z toho opět dělá téma. Jurečka prý „takovéto chování“ odmítá ještě podporovat.

Když se Zamrazilová dostala ke slovu znovu, upozornila, že na trhu je stále málo pracovníků, to vede k tlaku na růst mezd, ale tím také k tlaku na růst cen zboží. „Reálná mzda vzrostla o čtvrtinu,“ upozornila ekonomka. V Česku podle ní panuje velmi nezvyklá situace, kdy je volných pracovních míst více než počet nezaměstnaných.

„Mě nenechává chladným to, když vidím lidi, které máme na úřadu práce více než 12 měsíců. My dneska na ministerstvu také vidíme, že máme obce s rozšířenou působností, kde nám 17 % dětí končí vzdělání jen základní školní docházkou. My se o tom musíme bavit, protože tímto ten problém jen zhoršujeme,“ řekl Jurečka.

Vláda podle něj musí pracovní trh otevřít lidem ze třetích zemí, např. ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo z Kuby, ale jen tak, aby to bylo pro Česko bezpečné. „A než se tady nadechne pan předseda Středula, tak tito lidé budou přicházet na místa, kde nemáme českého žadatele o místo,“ doplnil ještě Jurečka.

Středula začal volat po tom, abychom nelákali pracovníky z Kuby, ale pracovníky z Německa nebo z Irska, protože ti dokážou Česko dál pozvednout.

Jurečka kontroval, že dnes např. zemědělci shánějí pracovníky na zastřihování vinohradu, ale Češi to často odmítají dělat. „Protože je to manuální práce venku, při které vám často prší za krk,“ poznamenal Jurečka s tím, že tady to není tolik o platech. Češi to prý často nechtějí dělat, ani pokud by dostali vyšší platy.

Máme na víc, míní Středula

Moravec otevřel ještě jedno téma. Ohlásil, že podle informací Otázek Václava Moravce se kandidátem na pozici šéfa ČNB může stát Vladimír Dlouhý, stávající prezident Hospodářské komory ČR.

Jurečka se k tomu odmítl jakkoli vyjádřit. Středula připomněl, že Dlouhý byl ještě na počátku roku 1989 komunistou a pokud dnes hledáme nového guvernéra ČNB, měli bychom prý spíše hledat mezi kvalitními lidmi, kteří budou více hledět do budoucnosti.  

Jurečka v úplném závěru debaty prozradil, že by chtěl do názvu svého ministerstva dostat také pojem „rodina“.

„Já si myslím, že není tak důležité, jak se ministerstvo jmenuje, ale co dělá,“ uhodil Středula na Jurečku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…