Když měl Václav Havel ještě jako československý prezident promluvit k oběma komorám Kongresu, dozvěděl se to až v lednu 1990. O nějaké tři týdny později ho skutečně pronesl. Zařadil se tak mezi hrstku politiků, kteří dostali takovou možnost. S tím, co by měl říci, si prý lámal hlavu.

„Václav Havel nepsal lehko. On prožíval jakési tvůrčí utrpení často, když psal. Takže většinou si ten úkol s velmi nešťastným výrazem odnesl domů na víkend a v pondělí ráno nám ho přinesl už opoznámkovaný a přeškrtaný. Ale tento projev si vyžadoval pochvalu, takže pak se uklidnil,“ prozradil Žantovský.