Milan Knížák tvrdě zkritizoval studenty, vysoké školy a učitele

23.02.2012 14:30

Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák tvrdě zkritizoval české vysoké školství. Škol je prý v Česku moc, kvalitních pedagogů málo a kvalitních studentů snad ještě méně. Podaří se to změnit? Knížák tomu příliš nevěří, ale doufá, že zavedení školného na vysokých školách bude důležitým krokem na této dlouhé cestě. Jeho komentář přináší dnešní Právo.

Milan Knížák tvrdě zkritizoval studenty, vysoké školy a učitele
Foto: Kateřina Bouda Kašparová
Popisek: Milan Knížák

Milan Knížák prohlašuje, že už na počátku devadesátých let varoval před přejímáním západního vysokoškolského vzdělávání, příliš velké množství státních i soukromých škol postupně vedlo k naprosté degradaci tohoto typu vzdělání. Studenti vstupují na akademickou půdu s naprosto minimálními znalostmi a ještě to považují za normální. Svou roli v tom hraje fakt, že nejvyššímu vzdělání schází v Česku koncepce. Stejně velký problém však podle autora představují i akademické senáty.

Nezbytnost strukturace společnosti

„Dnes se hovoří o roli vysokoškolských senátů. To je něco, co bych zrušil, poněvadž senáty jsou ve většině případů brzdou chodu školy. Takzvané studentské komory jsou plny sice ambiciózních, ale v drtivé většině nevzdělaných a líných studentů, kteří sice chtějí o něčem rozhodovat, ale nejsou ochotni investovat ani minimum práce a seznámit se se základními fakty. To, bohužel, platí i o řadě pedagogů do senátu zvolených. Polarita mezi vedením školy a senátem nevede ke zklidnění poměrů,“ píše Knížák.

Studenti a pedagogové dnes křičí proti omezování akademických svobod bez toho, aniž by tušili, co všechno tyto svobody obsahují. V takové situaci se nelze současným problémům ve školství divit. Jeho kořeny tkví také v tom, že lidé zapomínají na nezbytnou strukturovanost společnosti. Musí zde být zastoupeni lidé se základním, středním i vysokoškolským vzděláním, těch posledních však není třeba tolik, na rozdíl od kvalitních řemeslníků, kteří absolvovali učňovské obory.

Této strukturaci může pomoci i zavedení školného, které podle autora není žádným ohrožením sociálně slabých studentů. Naopak, jejich situace by se tím vyřešila, poněvadž by získali půjčku garantovanou státem, kterou by měli šanci později důstojně splácet. „Jsem přesvědčen, že by přispělo i k větší motivaci ke studiu,“ uzavírá Knížák, který se tak jednoznačně staví po bok prezidenta Klause, který potřebu zavedení školného zdůrazňuje opakovaně.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…