"V tuto chvíli není rozhodnuto, že by krajské referendum mělo být. Je to můj názor, plus je to podepřeno usnesením sociální demokracie z roku 2009," uvedl ministr. V příštím roce by měla probíhat debata o možném prolomení limitů a poté by mohlo padnout rozhodnutí o vypsání referenda. To by podle Mládka mělo být závazné. "Jinak by asi nemělo smysl jej vypisovat," dodal.

Ministr se dočkal i pochvaly od Greenpeace ČR

Při ministrově návštěvě jej za neustálé odkládání rozhodnutí kritizovala část místních obyvatel. Ti se domnívají, že prolomení limitů zajistí lidem v regionu novou práci. Starosta Litvínova Milan Šťovíček ale upozornil, že ve všech průzkumech z poslední doby, ať už na místní úrovni, krajské nebo celostátní byla většina lidí proti bourání obcí kvůli těžbě uhlí, tedy i proti prolomení limitů.

Vedoucího energetické kampaně Greenpeace ČR Jana Rovenského prý Mládek naopak příjemně překvapil, protože si podle něj na rozdíl od předchozích ministrů nechává vůči prolomení limitů těžby "diplomatický odstup" a podmiňuje je referendem. "Pro lidi z obcí ohrožených těžbou je do docela dobrá zpráva - 70 procent občanů Ústeckého kraje by totiž podle aktuálních průzkumů hlasovalo proti zrušení limitů tam, kde chrání domovy místních lidí, takže Mládkova podmínka je prakticky nesplnitelná," sdělil ČTK.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991

Podle Mládka by se ale zároveň s debatou o limitech mělo diskutovat i o změně horního zákona a zvýšení poplatků za těžbu uhlí. Podle stávající legislativy totiž stát dostává jen zlomek zisku. Například podle údajů Greenpeace za roky 2009 až 2012 majitelé následnických firem Mostecké uhelné vyvedli na dividendách 17 miliard korun, přičemž stát dostal na poplatcích jen 400 milionů korun a na mzdy šly jen tři miliardy korun.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.