Janu Kyselovi je třicet devět let a působí jako vedoucí katedry n Právnické fakultě UK, je tajemníkem Stálé komise Senátu pro ústavu a členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro správní právo. V rozhovoru pro internetový deník IDNES.cz se vyjádřil mimo jiné právě k lustračnímu zákonu.
„Zákon není napsán úplně jednoznačně. Ministr ani člen vlády v něm výslovně napsaný není. Zákon tedy připouští různé výklady. Nicméně dosavadní praxe byla vystavěna na tom, že bez lustračního osvědčení není možné stát se ministrem“, připouští právník Kysela. A dodává: „Tím, že prezident tuto podmínku formuluje, v zásadě nijak nevybočuje z mezí zákona. Určitě to není podmínka svévolná. V lustračním zákonu to má oporu.“
Nicméně se Jan Kysela domnívá, že lustrační zákon byl jen přechodným řešením a dnes je přežitkem. „Řada věcí, na které se vztahuje, by se podle mě měla řešit jiným způsobem, buď služebním zákonem nebo zákony o soudech a státním zastupitelství, tedy v oblastech, kde pracujete s kategoriemi osob, o kterých chcete mít jistotu, že jsou loajální k demokratickému zřízení. Lustrační zákon byl původně chápán jako dočasné řešení. Myslím, že když byl v roce 1991 přijat, tak málokdo očekával, že bude platit i za dalších 22 let. Zákonodárci nebyli schopni adekvátně ho nahradit něčím jiným,“ říká Jan Kysela.
Podle jeho názoru spočívá v současnosti nebezpečí infiltrace státní správy jinde. „Dnes je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, že nějaké nežádoucí vazby vznikly před rokem či před dvěma než před 24 lety. Dnes se stále mluví o kmotrech, kteří mohou být rizikem pro fungování demokratického právního státu. Ale u nich nás nezajímá, jestli byli agenti StB nebo ne, nýbrž to, že jsou kmotři," říká v rozhovoru právník Kysela.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
