Poukázal na tři klíčová vyjádření, která zazněla u památníku studentské demonstrace na Národní třídě. Prezentují prý základní směry myšlení, které mohou svobodu postupně (třebaže nezáměrně) demontovat: redukcionismus, podceňování hrozeb a lhostejnost k hodnotám.

Prvním směrem je podle Honzejka redukování demokracie. „Vyjádření, při kterém kontrolka stavu demokracie bliká se značnou intenzitou, přišlo od Andreje Babiše. Ten na Národní řekl, že ‚nerozumí tomu, že by svoboda a demokracie měly být ohroženy‘. Prohlásil, že příští rok budou sněmovní a prezidentské volby a že si v nich můžeme vybrat, takže pohoda, klídek,“ píše Honzejk.

Podle něj jsou Babišova slova projevem hlubokého nepochopení, co skutečná demokracie znamená. Podle Honzejka nelze demokracii redukovat na pouhý volební akt. „Je spousta zemí, kde volby probíhají, a jen s obtížemi bychom tyto země mohli označit za svobodné. Nezávislé instituce v nich řádně nefungují, řada svobod je omezována, exekutiva v nich získává navrch nad ostatními pilíři moci,“ píše.