Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg připomněl, že rozhodnutí o posílení vojenské účasti ve východních státech NATO už bylo přijato. Na summitu má být již jen potvrzeno. Má se jednat o „mezinárodní síly“, jejichž cílem bude „vyslat signál, že útok na jednoho člena znamená útok na celou Alianci“.
„Některé členské státy, například Veliká Británie, Spojené státy a Německo, již potvrdily, že budou mezi těmi zeměmi, které vojenskou pomoc poskytnou. Spojené státy na operaci již navíc uvolnily potřebné prostředky,“ uvedl v rozhovoru Stoltenberg.
„Toto je jen jedním z elementů naší obranné strategie,“ uvedl generální tajemník Aliance. Rovněž podotkl, že se posílení východní části Aliance v žádném případě nerovná pokusům o vyprovokování vojenského konfliktu.
Nové vojenské mezinárodní síly budou mít za úkol spolupracovat s vojenskými silami těch zemí, ve kterých se budou nacházet, v tomto případě se bude tedy jednat o Polsko a pobaltské státy.
Stoltenberg již dříve prohlásil, že červencový summit NATO bude v mnohých ohledech přelomový. „NATO přijme klíčová rozhodnutí v otázce přizpůsobení se nové situaci v bezpečnostním sektoru,“ prohlásil.
Účast na formování nových sil na východní hranici Aliance nevyloučila ani Česká republika. Ministr obrany Martin Stropnický již dříve prohlásil, že by Česko mohlo na východ vyslat asi stovku vojáků. To ministr řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
K situaci se vyjádřil i předseda Vojenské výboru NATO Petr Pavel, který v neděli v ČT prohlásil, že vojenská přítomnost na východě Aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Formace malých jednotek, které dají dohromady asi jednu brigádu, pro Rusko prý nepředstavuje žádnou vojenskou hrozbu. Má to však ukázat jednotu aliančních partnerů, uvedl Pavel.
„Je-li širší plán NATO, nevidím důvod, proč bychom měli stát stranou,“ uvedl v debatě europoslanec ODS Jan Zahradil. Zmínil také, že věří v to, že vojenská přítomnost bude působit jako zadržovací faktor proti Rusku a nevyústí v růst napětí. Zájmem Česka a českých politiků by podle něj mělo být držet Rusko co nejdále od českých hranic, a to za použití všech politických prostředků.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se totiž až doposud omezovala pouze na rotaci sil. Stropnický uvedl, že jistý stupeň ohrožení vedle Pobaltí a Polska cítí i Bulharsko a Rumunsko. „Je tam řada narušení vzdušného prostoru a výsostných vod,“ řekl.
Psali jsme:
autor: fib
