Na Slovensku se také rozdávají trafiky

18.06.2013 16:25

Když dosluhující český premiér Petr Nečas po vypuknutí aféry ohledně podezření z uplácení bývalých poslanců ODS obhajoval přidělování "trafik", řada politiků na Slovensku s tímto jeho postojem v duchu patrně souhlasila. Obsazování vedoucích postů v úřadech nebo firmách s podílem státu zástupci právě vládnoucí strany nebo koalice je na Slovensku dlouhodobou praxí, kterou nezměnila ani kritika nevládních organizací.

Na Slovensku se také rozdávají trafiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezidentský palác v Bratislavě, sídlo slovenské hlavy státu

Po každých parlamentních volbách na Slovensku, které znamenaly změnu vládní garnitury, bylo součástí koaličních jednání také rozdělení "sféry vlivu" na jednotlivé úřady a na firmy. Mnohem jednodušší to nyní mají sociální demokraté premiéra Roberta Fica, kteří loni vytvořili jednobarevnou vládu s většinovou podporou ve sněmovně, a tudíž o nominacích na posty rozhoduje strana sama. Na rozdíl od aféry v ČR vysocí politici na Slovensku do křesel ve vedení státních nebo polostátních podniků obvykle neusedají, řada poslanců ale působí současně v samosprávě.

Slovenská vláda má v rukou obsazení stovek míst ve státní správě, v podnicích nebo v diplomacii. Když za první Ficovy vlády v roce 2008 odstoupil z postu ministra obrany František Kašický kvůli aféře s předraženými tendry, o několik měsíců později se stal velvyslancem země při NATO.  

Stranické nominace jsou běžné

Stranické nominace v minulosti vedly také ke koaličním sporům. Například v roce 2000 vyvolalo rozepře odvolání Štefana Košovana z funkce generálního ředitele dominantního výrobce elektřiny, společnosti Slovenské elektrárne, aniž k tomu dala souhlas strana, která jej na tento post dosadila. Slovensko mezitím sice zprivatizovalo bankovní sektor nebo největší energetické firmy, v některých podnicích si ale ponechalo podíl. To umožňuje vládě obsazovat místa v představenstvu nebo dozorčích radách firem, která jsou vyhrazena pro zástupce státu.

Výměna manažerů ve státních firmách po loňských volbách znovu ukázala, že odcházející manažeři si přijdou na vysoké odstupné. Vyplácení "zlatých padáků" se v posledních letech nevyhnula prakticky žádná vláda.

Politické nominace dlouhodobě kritizují nevládní organizace. Programová ředitelka slovenské pobočky Transparency International Emília Sičáková-Beblavá upozornila, že zákony umožňují vládě nebo Parlamentu obsazovat řadu postů. "Nic je neomezuje v tom, aby se vybírali i lidé, kteří nejsou odborníky, ale kteří jsou členy strany nebo případně jejími sponzory," řekla Sičáková-Beblavá slovenskému rozhlasu. Dodala, že i když obsazení manažerské pozice vyžaduje uskutečnění výběrového řízení, Slovensko nemá nezávislou instituci, která by na něj dohlížela.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…