Podle kontrolorů se už řadu let nedaří dokončit reorganizaci a transformaci české armády a zabezpečit pro resort obrany dostatečný rozpočet. NKÚ kontroloval 17 projektů z let 2011 až 2015, které měly dohromady téměř za 3,3 miliardy korun pomoci zvýšit akceschopnost armády.
Komplikace přinášely opakované změny na ministerstvu
Kontrolní úřad poukázal na to, že až do konce loňska neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády. „V době ukončení kontroly stále chyběla například aktualizace obranné strategie i koncepce, která by komplexně řešila oblast vyzbrojování,“ napsal úřad. Střednědobé plánování armádních nákupů podle kontrolorů komplikovaly také opakované organizační změny na ministerstvu obrany.
Podle ministerstva je výsledek kontroly ovlivněn tím, že se v letech 2011 až 2015 v čele resortu vystřídalo pět ministrů. Plánování nákupů by měly zlepšit vládou schválené dokumenty: Koncepce výstavby Armády ČR a Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Do konce roku by pak vláda měla projednat také Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2025. Zjednodušit a zrychlit armádní akvizice by měla také zvláštní část nového zákona o zadávání veřejných zakázek, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Petr Medek.
Problémy s nákupem útočných pušek
Problémy s výběrem dodavatelů i čerpáním peněz působily průtahy ve všech pěti programech armádních nákupů, které NKÚ prověřoval. „U jednoho z programů, který běží od roku 2013 do roku 2017, se z plánovaného rozpočtu přes 2,3 miliardy na konci roku 2015 vyčerpalo jen 29 procent,“ píše úřad. Jako příklad komplikovaného nákupu uvedl útočné pušky, které mohlo ministerstvo obrany podle svých interních předpisů testovat až po podepsání smlouvy s dodavatelem. Testy pak ukázaly problémy, které tým ministerstva řešil, a pušku postupně upravovalo s dodavatelem ještě několik let po zavedení zbraně do užívání. „V praxi tak armáda nakoupila tři různé modely těchto pušek,“ napsal NKÚ.
Pro nákup vojenského materiálu sice v rámci reformy vznikl v roce 2012 Národní úřad pro vyzbrojování, který měl být nezávislý, měl se řídit vlastním zákonem a měl postupně centralizovat nákupy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. V roce 2014 ale ministerstvo obrany převedlo úřad pro vyzbrojování mezi své přímo podřízené útvary a od loňského ledna se z něj stala sekce podřízená přímo ministrovi, upozornil NKÚ. Podle ministerstva si tuto změnu vyžádal zákon o státní službě.
Zlepšení schopností armády podle kontrolního úřadu brzdí také nedostatečný rozpočet na obranu a změny jeho struktury, když peníze se přesouvaly více na stranu mandatorních výdajů než na investice do obnovy a modernizace. Výdaje na obranu od roku 2005 klesaly a jsou nyní hluboko pod závazky, které má ČR vůči NATO. „Mezi lety 2005 až 2015 klesly výdaje z požadovaných dvou procent hrubého domácího produktu na necelé jedno procento,“ uvedl NKÚ. Podíl peněz na obranu je tak podle něj nedostatečný i ve srovnání s průměrem dalších evropských zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance.
Ministerstvo obrany poukázalo na to, že letošní rozpočet na obranu proti loňsku stoupl o desetinu a jeho zvyšování má pokračovat i v následujících letech.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
