Zákaz spalovacích motorů, považovaný za jeden z nejviditelnějších pilířů klimatické politiky EU a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se během několika týdnů zhroutil. Evropská komise začátkem týdne ustoupila poté, co němečtí lídři v krátkém čase přešli od avizovaného zdržení při hlasování k aktivnímu odporu vůči celkovému zákazu spalovacích motorů. Spojencem Německa se kromě konzervaticů překvapivě stala Evropská lidová strana (EPP) – politická rodina Ursuly von der Leyenové i německého kancléře Friedricha Merze.

Podle nového návrhu má být zákaz nahrazen cílem snížit emise u všech automobilů prodávaných po roce 2035 o 90 procent. To znamená, že v nabídce mohou nadále zůstat auta s čistě spalovacím motorem či plug-in hybridy, pokud budou kompenzovány ekologickou ocelí vyrobenou v EU či alternativními nefosilními palivy.

Zapojení Německa je přitom podle listu Politico považováno za klíčový moment. „Před šesti měsíci bylo nemyslitelné, že by komise provedla tuto změnu kurzu,“ uvedl jeden z diplomatů EU. „Ideologie čistě elektrických vozidel končí,“ dodal.

Šéf EPP Manfred Weber označil změny za úspěch a „masivní snížení“ původního cíle. „Boj proti změně klimatu můžeme vyhrát pouze tehdy, pokud jej spojíme s ekonomicky rozumným přístupem. Spalovací motory budou v Evropské unii povoleny k prodeji i po roce 2035,“ řekl Weber.

Evropská komise zároveň představila širší balík opatření na podporu automobilového průmyslu, zahrnující cíle pro firemní vozové parky, podporu výroby baterií či kroky ke snížení administrativy. Komise argumentuje, že je nutné pomoci evropským automobilkám obstát v obchodní válce vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ve stále tvrdší konkurenci čínských výrobců elektromobilů i ve stagnujícím evropském trhu.