Během protestů zemědělců, volajících po ochranářské politice a obnovení cel či rovnou po úplném zákazu dovozu obilí, zaznívaly také argumentace o případech, kdy se v ukrajinském obilí nacházely nelegální pesticidy a jiné zakázané látky, což byl také důvod, proč nakonec vlády některých států zemědělcům ustoupily a dovoz ukrajinského obilí zatrhly. Takový krok učinily Polsko, Maďarsko, Slovensko a posléze i Bulharsko.
Český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) však takovýto krok těchto států odmítl za Česko podpořit a na tiskové konferenci ve čtvrtek 20. 4. uvedl, že při kontrolách zboží z Ukrajiny Státní zemědělská a potravinářská inspekce nenašla nic závadného. Ukrajinské produkty tak chce – stejně jako například Rumunsko – intenzivněji kontrolovat, nikoliv zakazovat jejich dovoz.
Podle ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Klanici se letos již provedlo 64 rozborů potravin na mykotoxiny a 26 rozborů na tropanové a námelové alkaloidy, vše bez nálezu. Obdobně v posledních dnech provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský osm kontrol dovozových krmiv pro zvířata z Ukrajiny, také nenašel pochybení.
Nakolik je hrozba dovozu nevyhovujících ukrajinských potravin do Česka aktuální, se podívala ve svém pořadu Aby bylo jasno také moderátorka Jana Bobošíková a zdůraznila, že se ve středu 26. dubna chystá v Poslanecké sněmovně o situaci s ukrajinským obilím na českém trhu jednat její zemědělský výbor, a přestože se zatím podle českých úřadů v naší zemi nevyskytl žádný problémový vzorek, upozornila, že do zemí Evropské unie v minulosti měly proudit z Ukrajiny potraviny „plné pesticidů, karcinogenních plísní a salmonely“.
„Není to pěkný pohled,“ avizovala následně moderátorka a začala jmenovat, že v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) její pořad nalezl za poslední tři roky od ledna 2020 čtyři desítky potvrzených oznámení o prokazatelném zdravotním riziku u potravin či krmiv pocházejících z Ukrajiny. „Tato oznámení podávají zemědělské a potravinářské inspekce jednotlivých členských států. Evropská komise je prověřuje a následně je potvrzuje, či nepotvrzuje,“ podotkla moderátorka.
Počet vážných nálezů u potravin a krmiv z Ukrajiny:
Zdroj: RASFF
Uvedla, že když před rokem došlo na zavedení bezcelního dovozu z Ukrajiny, „byly již k dispozici informace například o nepovolených látkách v instantních nudlích z Ukrajiny v Lotyšsku, které musely být zničeny“, ministři zemědělství v EU také „věděli o salmonele v kuřecím mase z Ukrajiny v Polsku a o sedmkrát překročené hranici pesticidů při dovozu ukrajinské špaldy, věděli o salmonele v ukrajinské slunečnicové chalvě, kvůli které ji stáhly z trhu Finsko a Německo, nebo o zbytcích pesticidů v ukrajinských instantních nudlích v Německu“.
„Tyto potraviny představovaly podle Evropské komise vážné riziko. Ovšem ani tato situace nezabránila ministrům zemědělství členských států v tom, aby umožnili daleko snazší vstup ukrajinských potravin na unijní trh. A české předsednictví v tomto žádnou změnu nepřineslo,“ zaznělo od moderátorky.
Z aktuálních případů Bobošíková poukázala na zadržení ukrajinské pšenice v Polsku. „Stejně jako na Slovensku obsahovala dvojnásobné množství toxického pesticidu,“ pravila, načež se zaměřila i na německý záchyt z poloviny dubna, kdy v sousední zemi upozornili na nebezpečné karcinogenní plísně ve vlašských ořeších, jež překročily normy až dvacetkrát. Bobošíková rovněž upozorňovala i na problémy s výskytem salmonely v ukrajinském mase.
Fotogalerie: - O cenách potravin
V Česku problém s ukrajinskými potravinami v poslední době nebyl. „Při pohledu do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva vidíme, že zakázané látky v ukrajinských potravinách, ohrožující lidské zdraví, byly nejčastěji odhaleny v Polsku, Německu, Litvě, Finsku a Nizozemsku. Česká republika nenahlásila do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva ani jedno riziko pro lidské zdraví, které by pocházelo z Ukrajiny. Máme zřejmě mimořádné štěstí, že se nám karcinogenní plísně, zakázané pesticidy a salmonela vyhýbají. Patrně se jim víc líbí na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Nebo je tu ještě jedna možnost, rozdíl může být nikoliv v neochotě nebezpečných látek cestovat do České republiky, ale v ochotě jednotlivých států intenzivně kontrolovat dovážené potraviny a krmivo,“ řekla ve svém pořadu Bobošíková.
Podívejme se tedy, nakolik se počet vážných záchytů u potravin a krmiv liší od těch například z Česka či ze sousedního Německa a Polska. I přestože je aktuálně rizikovost ukrajinských potravin velké téma, u produktů ze všech jmenovaných států bylo vážných nálezů za stejné období mnohem více nežli u těch z Ukrajiny.
U potravin z Česka za stejné období přišlo varování v 54 případech a poslední padlo v únoru letošního roku z Německa, kde nalezli salmonelu na tymiánu z naší produkce.
Počet vážných nálezů u potravin a krmiv z Česka:
Zdroj: RASFF
Právě Němci však své potraviny a krmiva nemají z hlediska těchto hlášení o nic kvalitnější. Od roku 2020 před jejich produkty přišlo varování v 385 případech, což je o 346 případů více, než kolik přišlo za stejný čas oznámení o prokazatelném zdravotním riziku u potravin či krmiv pocházejících z Ukrajiny
Počet vážných nálezů u potravin a krmiv z Německa:
Zdroj: RASFF
Rekord ze jmenovaných států však Němci nedrží. Nechvalně proslulé jsou potraviny exportované ze sousedního Polska. To od ledna 2020 vyvezlo hned 685 potravin a krmiv, jež představují vážné zdravotní riziko.
Z toho 42 vážných nálezů – tedy více než u produktů z Ukrajiny za poslední tři roky – bylo hlášeno od začátku letošního roku. Jen v dubnu k potravinám a krmivům z Polska přišlo z Francie hlášení o salmonele v kuřecím mase, načež salmonelu objevili i Irové, tentokrát však v krůtím. Krutí plné salmonely figuruje i u nálezů z 11. dubna z Dánska a 6. dubna pro změnu v polském salátu na Nizozemce čekaly střepy.
Počet vážných nálezů u potravin a krmiv z Polska:
Zdroj: RASFF
Celý díl pořadu Aby bylo jasno můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
stanl
