Podle Grulicha patří Česká republika mezi státy s uvážlivou migrační politikou. „V současné době žije v ČR 450 000 cizinců, z nichž asi 120 000 je Ukrajinců,“ uvedl s tím, že ČR patří kvalitou integrace cizinců mezi přední státy Evropy.
„Myslím, že mohu konstatovat, že ČR rozhodně není xenofobní společností a že nejsme uzavřenou pevností bez humanismu,“ řekl. Podle něj jsou naší přidanou hodnotou v řešení evropského problému migrace naše znalost a orientace na východní hranici. „Není a nebudou to Řecko ani Itálie, kdo řeší a bude řešit migraci z Východu, ale Česká republika, Slovensko, Polsko,“ upozornil.
Ptejme se nejen, kolik máme přijmout migrantů, ale i odkud mají být
Podle něj není vůbec namístě otázka, kolik bychom měli přijmout migrantů, aniž bychom si položili otázku – odkud. „Jenom v roce 2014 bylo v Evropě 22 % žádostí o azyl z Ruska, Ukrajiny a zemí západního Balkánu. Není to tedy jenom Sýrie, není to tedy ani Libye,“ upozornil na zajímavý fakt.
Itálie se potýká se stejným počtem uprchlíků jako Maďarsko. Ale na ochranu hranic má od EU stokrát více
Pozastavil se nad tím, že bychom měli být solidární s Itálií a Řeckem. „Solidarita by mohla být akceptována, musí být vždy vyvážená zodpovědností. Zde mám v případě Itálie a Řecka velmi vážné pochybnosti,“ prohlásil.
Svůj názor vysvětlil tím, že Maďarsko se svou hranicí se Srbskem je ponecháno svému osudu, přičemž je za letošní rok počet nelegálních migrantů v Maďarsku a Itálii prakticky totožný. Jenže Itálie získala od EU na ochranu vnějších hranic 160 mil. eur. Maďarsko ale jen 1,6 mil. eur. „Projevem solidarity v uvozovkách Evropské komise je, že Maďarsko nemusí z Itálie a Řecka dobrovolně přijmout žádného uprchlíka,“ podotkl Grulich poněkud ironicky.
Když se při jednání o migraci v Poslanecké sněmovně zeptal Laurenta Muschela, ředitele pro migraci a ochranu Evropské komise, jak může komise řešit migraci v Maďarsku, dostalo se mu prý odpovědi, že se do Maďarska chystají podívat.
Itálii jsme pomoc nabízeli, ale nepřijala ji
Grulich upozornil i na to, že ČR poskytla Itálii další finanční příspěvek ve výši 0,5 mil. eur a také 60 odborníků s příslušnou technikou. Českou nabídku si ale Itálie i přes její opakování nevyzvedla. „Asi je nepotřebuje,“ podotkl ironicky senátor.
Podle něj ani Itálie, ani Řecko neplní podmínky smluv pro práci s nelegálními migranty, především pak plnění tzv. dublinské smlouvy a využití readmisních dohod.
Španělsko se s migranty vypořádalo bez dotací
Že plnit závazky lze, ukazuje příklad Španělska. „V roce 2006 přijalo na Kanárské ostrovy z Afriky 36 000 běženců. Bez dotací Španělsko iniciovalo řadu politik, rozvinulo několik mechanismů, instrumentů a operačních prostředků, které umožnily zastavit tento probíhající fenomén,“ řekl Grulich s tím, že všechna opatření byla založena na spolupráci se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi.
V roce 2008 se tak Španělsku podařilo snížit počet nelegálních migrantů ze západní Afriky z čísla 36 000 na nulu. Dnes, při silné migrační vlně, doputovaly do Španělska necelé dva tisíce utečenců. „Divíme se pak Španělsku, že se odmítá výrazněji podílet na přijímání uprchlíků z Řecka a Itálie,“ podotkl senátor.
Poukázal na to, že Slovensko a Polsko jsou v EU považovány za nedostatečně solidární. „Nedivím se jim,“ poznamenal s tím, že jej mrzí, že právě ČR opustila své stanovisko a přidala se ke státům, které tolerují nečinnost Itálie a Řecka.
Cílem EU by mělo být snížení migrace na nulu
Když čte zprávy z EU, tak se prý ukazuje, že v řešení migrace není žádný cíl. „Cílem, který bychom se neměli bát formulovat, je v první fázi snížení počtů nelegálních migrantů a v poslední fázi je úplná nula. Tak jako se to podařilo v Austrálii a tak, jak se to podařilo... i Španělsku,“ dodal.
Na závěr senátor Grulich vysvětlil, že není problém, aby se ČR vyrovnala s rozumným počtem utečenců. Problém je prý v komunikaci vlády s novináři a s veřejností. „Již od února letošního roku připravila vláda k migrační politice také komunikační strategii. Připravuje ji tak dlouho, až se ocitá řešení migrace na ulici, a to je jedna z nejnebezpečnějších věcí, která se nám může stát,“ konstatoval.
Obává se také toho, že dobrovolné přijetí kvót může na politické scéně vést k růstu radikálních hnutí na obou stranách politického spektra. Tedy jak na ultralevici, tak na ultrapravici. „Již dnes jsme svědky demonstrací, jejichž počet a radikalizace porostou,“ varoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
