„Do mé pošty bezprostředně po ohlášení výsledků voleb přicházel jeden e-mail za druhým a oznamovaly mi, že tohle je konec mého světa. Až jsem měl dojem, že jsem kandidoval na post amerického prezidenta,“ zmínil Tabery. Jaký je ten nový svět, ptá se.

Následně uvádí, že má rád knihu Josefa Čapka Psáno do mraků. V ní autor zaznamenával poznámky na konci třicátých let. „Je to temná kniha, protože Čapek skutečně sledoval konec svého světa a mimo jiné si tehdy poznamenal: ‚Z dopuštění dějin nastane u nás rozmach nacionalismu, vlastenectví, které bude mizernou imitací nacionalismu německého a italského, i španělského Francova. Budou se snažiti dát nám nejhroznější cizotu ve jménu češství a nebudou to cizinci, nýbrž právě ti nejryčnější vlastenci, kdo nám bude rváti jazyky z úst. Co by mohlo být v této nešťastné zemi brutálnější než útlak německý? – Český, přece!‘,“ všímá si Tabery a dodává, že průběh druhé republiky mu dal za pravdu. 

• Původní text ZDE

Následně pak uvádí ještě jednu Čapkovu větu, v níž se on sám vidí. „Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možností,“ zmiňuje Tabery.