Na konferenci nejsilnější německé vládní strany CDU v Dolním Sasku to stávající německý kancléř Friedrich Merz řekl jasně. V německém modelu sociálního státu se bude muset škrtat. Server německého deníku Bild však upozornil, že Merz neřekl, co všechno by chtěl seškrtat.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
„Sociální stát, jak ho máme dnes, není v současné ekonomické situaci našeho státu finančně životaschopný,“ řekl Merz.
Spolková vláda pro tento rok zaplňuje mezeru v zákonném důchodovém pojištění částkou 121 miliard eur.
Německý ekonom Bernd Raffelhüschen, uznávaný odborník v oblasti veřejných financí, nabídl Merzovi několik námětů, co by si skutečně zasloužilo změnu.
Vzhledem k tomu, že německá, ale nejen německá, ale i česká a ostatní populace EU stárnou, podle profesora Raffelhüschena bude třeba zavést spoluúčast zájemců o sociální péči. Půl roku či rok by si ji lidé měli hradit sami. Teprve po uplynutí této doby má na scénu vstoupit financování z kapes daňových poplatníků. Podle představ ekonoma by si lidé mohli platit spoluúčast 500 až 800 euro ročně.
Další možností je prý posunout věk odchodu do důchodu.
Za nezbytné považuje posvítit si na sociální dávky, na tzv. občanskou dávku, která lidi nemotivuje k tomu, aby si hledali práci. To platí především o migrantech, kteří podle Raffelhüschena neúměrně zatěžují sociální systém. „Náklady na migraci stoupají. A nemá to konce,“ poznamenal profesor. „Museli bychom přijmout tvrdá opatření pro všechny zaměstnatelné, ale nezaměstnané lidi. Občanská dávka by se musela proměnit na dávku naturální,“ upozornil kancléře.
Otázkou je, jak moc bude Merz schopen proměnit podobu německého sociálního státu ve chvíli, kdy má za koaliční partnery sociální demokraty. Profesorka ekonomie Veronika Grimmová prohlásila, že sociální demokraté chodí kolem tohoto tématu jako kolem horké kaše a změnám nepřejí. Grimmová vyučuje ekonomii na Technické univerzitě v Norimberku, specializuje se na energetiku a netají se obavami, že vláda si sice povolila opasek a dovolila si více utrácet, ale takto získané peníze ve stávajícím modelu fungování spíše projí v sociálním systému místo toho, aby peníze využila k provedení reforem a nastartování infrastrukturních projektů.
Prezident Ústředního svazu německých řemesel Jörg Dittrich v souvislosti s ekonomickou situací Německa varoval, že pokud budou sociální demokraté tlačit na růst minimální mzdy, německé firmy na to přestanou mít peníze. „Proto se vážně obávám, že některé služby se pro zákazníky stanou nedostupnými,“ varoval.
Jedním dechem zkritizoval i CDU. Tato pravicová strana před volbami slibovala, že sníží zdanění elektrické energie, což by mohlo vést k celkovému poklesu cen elektřiny, posléze se o tom debatuje i při jednání o koaliční smlouvě, ale pak se CDU stane vládní stranou a oznámí, že na snížení zdanění elektřiny nejsou peníze. „Je to naprosto nepochopitelné,“ kroutil Dittrich hlavou v rozhovoru pro Bild.
Dalším problémem je podle něj přebujelá německá byrokracie. Ta by se podle jeho názoru měla změnit.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
V této nelehké situaci, ve které se německá ekonomika nachází, proletěla německými médii zpráva, že německý ministr financí sociální demokrat Lars Klingbeil dorazil do Kyjeva a zemi, která se již čtvrtý rok brání ruské agresi, přislíbil další pomoc.
„Ruský prezident Vladimir Putin by si měl být vědom toho, že podpora Německa pro Ukrajinu neustupuje,“ řekl v pondělí po příjezdu do ukrajinského hlavního města Kyjeva na neohlášenou návštěvu německý ministr financí a vicekancléř Lars Klingbeil.
„… zůstáváme druhým největším podporovatelem Ukrajiny na světě a největším v Evropě,“ řekl Klingbeil. „Ukrajina se může i nadále na Německo spolehnout,“ řekl jasně. Na ministrova slova upozornila agentura Reuters.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.