Tzv. lázeňskou vyhlášku z roku 2012, která zkrátila pobyty v lázních na tři týdny a omezila opakované pobyty, zrušil Ústavní soud s tím, že platí do konce letošního roku. Podle soudců musí délku pobytu, možnosti prodloužení a opakování pobytů, tedy práva pacientů, upravit zákon. Vyhláška má nadále řešit jen medicínská kritéria, jako kontraindikace, lázeňská místa a potřebná vyšetření.

Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo. S rozvojem medicíny nebylo v řadě případů lázeňské léčby potřeba, ubylo i nemocí, s nimiž se do lázní jezdilo, třeba mnohem méně je dětské mozkové obrany. Méně dětí se také rodí, takže jich méně lázně potřebuje. Dospělí méně často žádají o lázně, obávají se při delším výpadku ztráty zaměstnání. U pobytů částečně hrazených z pojištění hrála roli horší finanční situace obyvatel. Zájem klesl i po zavedení regulačního poplatku 100 korun za den v lázních.