Naposledy vykoledoval kárnou žalobu, když se vyjadřoval k amnestii prezidenta Václava Klause z ledna 2013. Není to jediný veřejný komentář, který budí pozornost. Před pár dny Kydalka na svém facebookovém profilu analyzoval projev bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, souzeného za korupci, který se snaží namítat podjatost předsedy senátu svého soudu Roberta Pacovského. Rath mluvil před soudem hodiny.
„Tak jsem se dočetl, že obžalovaný doktor Rath již asi 10 hodin přednáší námitku podjatosti předsedy senátu. Podle článků na Facebooku doslova čte obsahy svých žalob na soudce, ústavní stížnost a dokonce i citoval ze Švejka. Některé příspěvky se zabývají nutnosti reformy trestního řádu. Vážení, netřeba! Níže vysvětlím,“ začal svůj status soudce Kydalka.
Podle něj, dle trestního řádu v paragrafu 203 hlavní líčení řídí předseda senátu. „Pominu pasáž o provádění důkazů. Ve zmíněném ustanovení se dále praví, že předseda senátu je povinen dbát o to, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, aby hlavní líčení nebylo zdržováno výklady, které nemají vztah k projednávané věci,“ píše Kydalka. Hlavní líčení má být zaměřeno co nejúčinněji k objasnění věci, a tou je Rathův údajný korupční případ. To se podle Kydalky samozřejmě týká i zmíněné námitky podjatosti, kterou obžalovaný exhejtman vznesl. „Co má ale společného s touto námitkou citování z románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války? Nebo čtení obsahu ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci odposlechů? Dovolím si konstatovat, že zhola nic!“ torpéduje Rathův sáhodlouhý přednes před soudem zkušený soudce. Desetihodinový přednes obžalovaného nemá podle Kydalky s důstojností a vážností soudního řízení vůbec nic společného. „Celé mi to připadá jako fraška. Předseda senátu z dostupných informací již dávno mohl obžalovaného umravnit,“ pokračuje Kydalka.
Psali jsme:
Na podobné situace, dle Kydalky, opět pamatuje trestní řád v ustanovení, které zmiňoval. Pokud se totiž někdo cítí opatřením předsedy senátu zkrácen (například na zdůvodnění námitky), může žádat, aby rozhodl senát. Tím míří na to, že Rathovu procesu sice soudce Pacovský předsedá, ale senát je tříčlenný. „Tento status jsem napsal proto, aby byla obecná veřejnost řádně informována, jak věc řeší litera zákona,“ napsal soudce Kydalka ke konci svého statusu, nejspíš při vědomí, že by ho za veřejný výklad mohl opět někdo popotahovat.
Tady je možné cokoliv
Nejvyšší správní soud se bude výroky soudce Kamila Kydalky zabývat koncem února. Podle informací serveru Česká justice na něj předseda pražského městského soudu Libor Vávra podal kárnou žalobu kvůli tomu, jakým způsobem kritizoval na zpravodajském serveru Seznam.cz amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. Výroky soudce údajně řeší i policie, napsal web.
Kydalka loni v listopadu reportérům pořadu Zvláštní vyšetřování řekl, že je přesvědčen o tom, že amnestie byla připravena tak, aby se týkala konkrétních lidí. Uvedl také, že více prozradí pouze mimo kamery. „V tomhle státě je možné cokoliv,“ reagoval na dotaz, zda amnestie mohla být vyhlášena v rámci nějakého obchodu. Reportérka poté v pořadu uvedla, že mimo záznam jí soudce řekl, kdo amnestii zaplatil, kolik za ni dal a jaký byl celý mechanismus údajné transakce. Mělo jít o částku 300 milionů korun, důkazy pro to ale Kydalka nemá, uvedl server.
Žalobu na příliš otevřeného soudce projedná kárný senát Nejvyššího správního soudu Jakuba Camrdy 28. února. „Sankci si nepamatuji, ale rozhodně nejde o odvolání ze soudcovské funkce,“ poznamenal Kydalkův nadřízený Libor Vávra. „Kolega Kydalka se v projevech umírňovat nehodlá a rozhodl se, že tuto věc vlastním příkladem změní,“ dodal. Kydalka totiž nesouhlasí s nasazováním náhubku soudcům. Kvůli předchozí kárné žalobě ohledně debat kolem voleb v obci u Prahy si stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva. Novou kárnou žalobu nechtěl blíže komentovat. „Vůbec tomu nerozumím,“ napsal pouze serveru Česká justice.
Kydalka není prvním soudcem, jehož projev na sociálních sítích vzbudil v profesním cechu nevoli – kvůli satirickým výrokům k imigraci byl řešen i liberecký soudce Miloš Zbránek. Soudcovská unie proto před pár měsíci vydala jakési vodítko pro soudce a pro jejich působení na sociálních sítích. Podle materiálu by soudci například neměli „lajkovat“ stránky politických stran či hnutí nebo se vyjadřovat k politickým otázkám. Zároveň by se na internetu měli vyhnout „podezřelým“ virtuálním přátelstvím. „Lajkování je podle manuálu pro ostatní viditelné a soudce by měl být v tomto směru zdrženlivý, neboť vyjádřením své podpory by mohl vzbudit dojem, že straní účastníkovi řízení nebo jeho zástupci,“ stojí ve stanovisku profesní komory.
Proto soudci většinou svůj profil na sociálních sítích raději nezřídili nebo jsou na něm více či méně neaktivní. Kamil Kydalka je ale na svém profilu aktivní. V minulosti podle kárného senátu Nejvyššího správního soudu chyboval, když aktivně vstoupil do debat kolem voleb v Mnichovicích u Prahy v roce 2014, kde bydlí. Podobně se k případu vyjádřil následně i Ústavní soud.
Kydalka si ale stojí za tím, že soudce má právo vyjádřit svůj názor na veřejnosti, a naznačil, že o toto právo chce bojovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Novými kritérii, ve kterých Soudcovská unie radí, jak by se měli soudci chovat na sociálních sítích, by soudce Kydalka se svými aktivitami na Facebooku nejspíš neprošel. Důležité je ale vědět, že není členem tohoto profesního sdružení.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jaroslav Šťastný
