Prezident Miloš Zeman často a rád opakuje, že se příliš mnoho studentů věnuje humanitním oborům a činí tak i navzdor, že pak není jasné, čím se vlastně budou živit. Podobně varovně promlouval i Andrej Babiš ještě jako premiér jednobarevné vlády hnutí ANO bez důvěry, když se v únoru loňského roku setkal se zástupci řemesel. Debatoval s nimi o tom, jak dostat řemeslo do škol. O rok později promluvil na veletrhu řemesel a prozradil, že chce v Česku skutečně více řemeslníků.
„Je důležité, abychom orientovali studenty na praktické předměty. My musíme lidem vysvětlovat, že ty řemesla mají větší budoucnost, než studovat jakýkoliv obor na vysoké škole,“ zaznělo z úst premiéra.
Vladimír dlouhý se v textu pro Lidové noviny vyjádřil podobně. Prezident Hospodářské komory má za to, že naše ekonomika má problém, který musí vyřešit. Na pracovním trhu chybí lidé a naše hospodářství kvůli tomu zpomaluje. Na daních a odvodech kvůli tomu stát přichází o desítky miliard korun ročně. Krátkodobě lze tento problém vyřešit dovozem pracovníků ze zahraničí. Zahraniční pracovníci - Ukrajinci, Mongolové či Slováci musí dostávat tytéž platy jako čeští zaměstnanci.
„Neumím pochopit, jak mohly odbory požadovat, aby podniky platily cizincům medián české mzdy. To by české lidi diskriminovalo. U řady profesí až o několik tisíc měsíčně,“ zlobil se Dlouhý v textu pro páteční Lidové noviny.
Český stát však podle Dlouhého musí upřednostňovat české zaměstnance. Ale kde je vzít? Dlouhý má za to, že musí sáhnout mezi mladé lidi. „Dnešní nerovnováha na tomto trhu, kterou jsme si ještě před pár lety sotva uměli představit, je především varováním pro vzdělávací systém. Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc? Nabídka absolventů českého školství se prostě odtrhla od reálného života.“ pokračoval Dlouhý.
Rodiče by si měli uvědomit, že po řemeslnících je poptávka a měli by své patnáctileté děti dát do učení. O jejich budoucnost pak prý nebudou muset mít strach, protože řemeslník se ve světě nikdy neztratí. A mladí lidé by měli vědět, že pracovat se musí. Pokud si snad po studiu budou chtít užívat života, měli by mít na paměti, že místo nich musí někdo pracovat.
Když si tato slova přečetl publicista Jan Jandourek ze serveru Forum24.cz, neudržel se a do Dlouhého se pořádně obul.
„Od reálného života se odtrhl Vladimír Dlouhý. Neodpustíme si poznámku, že z jeho životopisu je patrné, že sám se taky nehrnul do učebního oboru a přitom řemeslníka nebylo za socialismu možné sehnat. Ale držme se hospodářství,“ napsal Jandourek.
„Mohl by Vladimír Dlouhý ukázat nějakou statistiku, kolik vysokoškoláků najde uplatnění jen v neziskovkách? A i kdyby, co by na tom bylo špatného? Zřejmě jsou tam potřeba, když tam najdou práci. Musíme se trochu oprostit od ovčáčkovské představy o neziskovkách jako rejdišti neužitečných feministek, a navíc pokud jde o peníze, tak 80 procent státních příspěvků jde do sportovních neziskovek. Tady zřejmě občan na ty absolventy humanitních oborů moc peněz nevydává. Má Vladimír Dlouhý něco proti sportu a sociální práci?“ pokračoval.
A pokud jde o Dlouhého „nářky“, že se mladým moc nechce pracovat, Jandourek poukázal na skutečnost, že řada studentů dnes vedle chození na přednášky chodí také do práce, a vydělávají si.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
