Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) odkryl šokující výdaje svého předchůdce Jana Lipavského na program „transformační spolupráce“ a nechal detailně prověřit, kam peníze směřovaly.
Největší pozornost ministr věnoval velkým neziskovým organizacím, které označil za „skvělé čerpačky“. Mezi nimi dominují Člověk v tísni, Transparency International, Post Bellum a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„Člověk v tísni dostal loni tři miliony na ‚posílení mládeže v Gruzii‘, další miliony na Kubu, do Venezuely a do Bosny. Přitom, když jsme v prosinci bojovali za propuštění Čecha vězněného ve Venezuele, tyhle neziskovky tam budovaly ‚inkluzivní rozvoj‘, ale na našeho občana v opravdové tísni úplně kašlaly,“ prohlásil Macinka.
Ministr rovněž kritizoval projekty, které podle něj zasahují do vnitřních záležitostí cizích států. Zmínil například 412.000 korun na „vzdělávání voličů v Gruzii“ pro tamní komunální volby, a miliony na „boj s dezinformacemi a propagandou“ v Srbsku. Podle Macinky je alarmující, že Česko financuje „transformace narativů“ v zemích, kde se politický systém nemusí líbit odcházejícímu vedení resortu.
Macinka zdůraznil, že se chce se zástupci některých organizací sejít, ale pokračování podobného financování odmítá.
Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra sdílel příspěvek ministra Petra Macinky, v němž zveřejnil seznam projektů financovaných z prostředků ministerstva zahraničí za předchozího vedení.
Podle Vávry vyvolal přehled „absurdních projektů“ silné reakce zejména ze strany „levicových intelektuálů“, kteří se podle jeho slov začali ptát, kam mají peníze směřovat poté, až budou takovéto výdaje zastaveny.
„Kam půjdou peníze? Nikam.“
Vávra ve svém komentáři upozorňuje, že otázka „kam ty peníze půjdou místo toho?“ míjí podle něj podstatu problému. Nejde totiž o přesměrování prostředků na jiné projekty, ale o fakt, že stát hospodaří s penězi, které nemá.
Česká republika se dlouhodobě potýká s hlubokým rozpočtovým schodkem a s vysokým zadlužením. Vávra připomíná, že deficit státního rozpočtu se pohybuje kolem stovek miliard korun ročně a že státní dluh dosahuje několika bilionů korun.
Nejde tedy o peníze, které by stát měl k dispozici, ale o prostředky, které si musí půjčovat. „Deficit státního rozpočtu loni byl a zase bude cca 300 miliard korun! To jsou peníze, co nemáme! Státní dluh ČR je 3,678 BILIONU. To jsou peníze, co nemáme a dlužíme,“ zdůrazňuje Vávra.
V příspěvku zároveň vyjmenovává oblasti, na které podle něj stát nemá dostatek financí – od infrastruktury přes energetiku až po obranu a zdravotnictví.
A kritizuje, že i v této situaci směřovaly stovky milionů korun do projektů, které označuje za odtržené od reality. „Dlužíme skoro čtyři biliony a přesto nemáme prachy na základní fungování, ale rozdáváme stovky milionů až miliardy na naprosto absurdní hovadiny s názvy jako ‚Podpora genderové neutrality v arménském kožedělném průmyslu‘ či ‚Osvěta mládeže v enviromentální ochraně veverek hopsalek v Srbsku‘,“ napsal Vávra.
Na závěr používá důrazné přirovnání fungování státu k nezodpovědnému hospodaření „Náš stát se chová jako nezaměstnaný bezdomovec alkoholik, který si půjčuje na chlast. Pro sousedy! A nesplácí. A levičákům to přijde jako normální,“ dodává Vávra, a že zastavení podobných výdajů státu je nutností vyplývající ze stavu veřejných financí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.







