„Proč zbaběle mlčíte, pane Ransdorfe, k tomu, že Češi od poloviny 19. století chtěli vyhnat Němce a zmocnit se jejich majetku, že z pohraničí německá správa v roce 1938–39 nevyháněla, že nacistická perzekuce nebyla příčinou vyhánění Němců?“ využil Krystlík možnost položit Ransdorfovi otázku na jeho profilu na ParlamentníchListech.cz.

Komunistický europoslanec svého tazatele zpražil tím, že není partner pro jakoukoli seriózní historickou debatu. Krystlík prý pouze na něčí pokyny provokuje a zkouší, co ještě vydržíme. „Důkazem toho je i vaše nadstandardní ožití na stránkách PL po skandálním aktu lidovce Bělobrádka,“ opáčil Ransdorf. Pokud by se řídil spisovatelovou logikou, mohl by prý tvrdit, že Němci jsou méněcenní, protože oponovali občanské společnosti.

Plné znění otázky a odpovědi ZDE

O pár hodin později se Ransdorf ještě jednou vrátil k podle jeho názoru skandálnímu aktu lidoveckého předsedy Pavla Bělobrádka, který před několika dny u Sudetoněmeckého domu v Mnichově, kde sídlí instituce Němců vysídlených z českých zemí, položením věnce uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa. A opět se vymezil proti Krystlíkovi a jeho článkům o Mnichově a protektorátu, které spisovatel zveřejnil na ParlamentníchListech.cz.

„V České republice mají Sudeťáci oddaného skribenta Tomáše Krystlíka (užívám pojmu skribent, tedy pisálek, protože tento pán historikem nebyl a není), který nevynechá jedinou příležitost si do Čechů kopnout nebo rýpnout. Jednou píše, že jsme kulturně méněcenní (ze své zkušenosti vím, jak velký respekt ve světě budí česká kultura, zejména ta hudební), jindy se vyjádří, že musíme zakrývat své komplexy a kostlivce ve skříni, pak zase mluví o zbabělosti atd. atd.,“ napsal Ransdorf.