Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
A posteskla si, že pro investigativu není dobré, že údajně 30 % médií ovládá premiér Babiš. Zavzpomínala, jaká odhalení přinášela Mladá Fronta DNES, většinou v sobotu. „Všichni premiéři, až do tohoto posledního, měli s tím deníkem potíže, protože přinášel nepěkné věci o nich. Tak popátrejme, co MF DNES přinesla o premiéru Babišovi? Nic,“ posteskla si a dodala, že „svobodný novinářský prostor“, ve kterém mají politici potíže s objevy, které novináři našli, se zúžil.
Připomenula pořad Na vlastní oči, který běžel na TV Nova. Už tehdy měli tvůrci prý potíže, protože o tento pořad neměli inzerenti zájem, vzhledem k tomu, jakým tématům se věnoval. „Mnohem lepší je oblepit si reklamou Ordinaci v Růžové zahradě než nepříjemné kauzy,“ shrnula a podotkla, že v soukromé televizi, kde má vlastník nějaké zájmy, je to také těžké. Podle ní se novinařina dělá už jen v České televizi. „Máme tady televizi Seznam nebo SeznamZprávy, ti jedou a mají zásah. Máme tady Sabinu Slonkovou s Jirkou Kubíkem. Ale pořád je to strašně maličko,“ říká moderátorka 168 hodin s tím, že v případě investigativy jsou novináři rádi za svou konkurenci, protože pak jako profese lépe odolávají tlakům.
Co se týče počátků kauz, ty většinou bývají u zdrojů. „Tady se dost věcí vykecá a hodně lidí říkají věci,“ zhodnotila. Podstatná část jejich práce je pak projíždění veřejně dostupných databází, jako je např. registr smluv, a také podávání dotazů podle známého zákona 106. Což se prý úřady často snaží obcházet a odpovídají formalisticky.
Fotogalerie: - Olympijský festival
Dotkla se známého prohlášení z Hradu, že nebude jistým novinářům sdělovat informace. Pro 168 hodin se dle jejího prohlášení nic moc nezměnilo. „Protože dostat něco z pana Ovčáčka byl dost problém,“ řekla s tím, že pak se ještě na Hradu rozčilovali, že je vůbec oslovují. Ale podle ní černá listina Hradu byla jen zastírací manévr a ve skutečnosti se jednalo o výstražný moment pro zdroje ČT z Hradu.
Pokud jde o to, jak vybírá kauzy, do kterých se pořad pustí, tak hlavní je, zda se týká mocné, vlivné osoby nebo naopak někoho, kdo bojuje se systémem a systém s ním nakládá nespravedlivě.
A společnost podle ní už má několik lidí, u kterých reaguje alergicky, když dotyční dělají něco v rozporu s dobrými mravy. „Už je to evidentní, že to zdravé jádro tady je, a že mantinely, co lze a co už ne, jsou naprosto dané, a když něco takového udělá tahle osoba, tak ta veřejnost reaguje velmi silně,“ míní Fridrichová a dodává, že je to koneckonců poznat podle reakcí na sociálních sítích. Zmínila ministry vlády, premiéra a také osazenstvo Hradu, zejména kancléře Vratislava Mynáře. „Zajímalo by mě, jak na něj reagují lidé na ulici, protože když média něco zveřejní, tak na sítích to má mimořádně negativní odezvu,“ řekla a vyjádřila jistý druh obdivu k tomu, jakou Mynář i přes všechny kauzy udělal kariéru.
Ovšem druhá novinářka v podcastu, Adéla Jelínková z HN, uvedla, že byla v Osvětimanech a Mynář je tam za celebritu a lidé ho mají rádi. A nešlo jen o jemu nakloněné funkcionáře. „Oni ho opravdu vnímají jako bodrýho chlápka, který s nima zajde do hospody, občas se ukáže v kostele a tak dál,“ popsala vztah místních ke kancléři.
Fotogalerie: - Andrej a Ursula
Nechyběla ani stížnost na současný stav v médiích. Fridrichová si stěžovala na „krajinu, kde probíhá veřejný diskurz“, protože se štítila nazvat ji mediální. „Když se podíváte na čtenost obskurních serverů, které se vydávají za novinářské, ale ve skutečnosti jde o propagandu říznutou východními směry, když zjistíte, jak hodně to Češi čtou a když zjistíte, jaký je obsah těchto serverů a co těm lidem chodí v řetězových e-mailech, pak se nedivme, že část lidí přistupuje skepticky k informacím, (lidi) kteří do té doby, než se tohle objevilo, tenhleten jev, byli racionální, dokázali se zorientovat a odlišit pravdu od lži. Ale tohle se smísilo a účastní se toho i bývalí novináři nebo i novináři, tak nepochybně dochází ke zmatení pravdy a lži. A veřejnost, která nemá čas zkoumat každou větu, tak myslím, že má potíže zorientovat se v tom, jaká je realita a kdo tady lže a podvádí a nakládá špatně s veřejnými zdroji,“ míní moderátorka 168 hodin. A nejde prý je o Česko, veřejný diskurz prožívá krizi i jinde a jde o krizi hodnot.
„Lidi mají potíže se zorientovat v tom, kdo říká vlastně pravdu. Tak to se tady teď děje. A řekla bych, že my Češi jsme méně vzdělaní, ne v informačních technologiích, ale v umění kriticky pracovat se zdroji. Takže snadněji uvěříme nějakému bombastickému titulku z Parlamentních Listů a stavíme ho na roveň standardních médií, kteří tu byli i před nimi, tak to je těžké potom,“ pokračovala ještě známá tvář České televize. Lidem to prý nevyčítá, potíže zorientovat se mají podle ní i novináři. „Pak se nelze divit, že ta čísla popularity a preference jsou takové, jaké jsou.“ Spekulovala také, že část lidí raději věří jednoduchým zprávám místo složitým.
Všímá si také toho, že politici nyní zmiňují novináře jménem, což si dříve nedovolovali. A někteří politici s malým dosahem na sociálních sítích prý na známých novinářích parazitují. Právě proto už na tyto příspěvky moc nereaguje.
Co se týče tlaku na média, Fridrichová uvedla, že ČT má „specifické potíže“ se svým kontrolním orgánem, tedy Radou ČT. „Opravdu jsem nezažila nikdy dřív, aby člen Rady ČT se ptal na sítích, zda pořad, na kterém se podílím, patří do televize. To mě fakt jako překvapilo, že někdo takovou akci udělá, pokud je členem toho kontrolního orgánu,“ narážela Fridrichová na anketu Luboše Xavera Veselého. „Protože pokud má nějaké potíže, tak to s námi přece může řešit jako ten kontrolní orgán. Od toho tam je a ne vést nějakou diskusi na sítích. Ale bohužel, to jsou ty sítě, které tohle umožňují a lidé včetně členů Rady ČT na nich takto exhibují,“ posteskla si s odkazem na Hanu Lipovskou. Vadí jí, že si členové Rady berou do úst její práci, ačkoliv neřeknou, co konkrétně porušili.
Je toho názoru, že co se týče nařčení politiků, mají se novináři více bránit. „Některá jiná média žalovala politiky za tyhle konkrétní výpady a uspěla. Takže ono to funguje a je to podle mě mimořádně ozdravné. A trošku mě mrzí, že my jsme touto cestou nešli,“ nesouhlasila s postupem ČT. „Ukázat politikům, že o novináři řeknou, že je zkorumpovaný, tak ať to pak dokáže u soudu, je prostě ozdravné a dobré. A fandím médiím, která to udělala,“ prohlásila Fridrichová.
Co se týče alternativ k práci v ČT, čas od času nějaká nabídka přijde, uvádí moderátorka. A vždy byla finančně zajímavější. „Čímž bych chtěla uklidnit lidi, kteří se domnívají, že ČT je příliš štědrá vůči svým lidem,“ dodala s tím, že ona nemá problém zveřejnit svůj plat. Prohlásila, že platy jsou jen další cesta, jak servery a politici útočí na novináře. „U nás se nevyplácejí žádné miliony, panebože,“ říká s tím, že platy v ČT bývají nižší než v soukromých médiích, dokonce tak, že má údajně problém sehnat kolegy, protože privátní sektor platí lépe.
Fotogalerie: - Podpora občanských svobod
V podcastu bylo zmíněno i téma ekologie, které Fridrichová rozšířila i na Evropskou unii. Že se o ekologii a snaze bránit klimatické změně a také EU mluví negativně, považuje moderátorka za odkaz Václava Klause. Ten zde o EU mluvil „nehezky“, a tak je podpora EU v Česku nízká, myslí si Nora Fridrichová. A naopak na Slovensku, kde údajně bylo obyvatelstvu vysvětleno, na co všechno fondy EU přispěly, tak tato podpora dosahuje 60–70 %. „Stejný Václav Klaus má tu environmentální agendu, takže bohužel lidé přistupují skepticky k těmhle věcem, protože pořád dokola od vlivného člověka poslouchají jen negativa. To je pak těžké,“ zhodnotila.
Od politiků se snaží si držet odstup, ale jiní novináři podle ní takový odstup nemají, což může být problém. Prý jako novinářka nemůže napsat, že by volila Miloše Zemana, ale může ho kritizovat, stejně jako jiné politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
