Sommerová úvodem hovořila o svém rozhodování, zda funkci poslankyně vzít, či nikoliv. „To rozhodování bylo velmi těžké a hlavně kvůli tomu, že máme rozpracovaný film a chystám se na další a pro mě ta zodpovědnost vůči filmu je absolutní, maximální. To znamená, že jsem teď věděla, že budu muset trošku posečkat, když tu nabídku přijmu, a nakonec jsem se rozhodla proto, že jsem si řekla, že je to pokračování mých občanských aktivit, které jsem podstoupila celý svůj dospělý život, a že je to takové završení a že možná i za tu krátkou chvíli se mi podaří třeba do něčeho vstoupit a něčemu pomoci,“ uvedla.

„Já bych se chtěla ještě pokusit vložit do diskuse nebo do toho, co se týče dovolby do Rady České televize, protože se tím tématem zabývám už dlouho a chtěla bych, protože zítra má být hlasování a chtěla bych do toho vstoupit, jako že bych ráda šla do volebního výboru, kde se rozhoduje o těch, kteří postoupí dál, ale teď jsou kostky vrženy a já prostě považuju ten nátlak Rady České televize na veřejnoprávní médium za naprosto bezprecedentní. A všichni víme, že se tu hraje nečistá hra. A to je něco, co mně strašně vadí, protože mně vždycky šlo o právo a spravedlnost, a zvlášť když se to týká médií, protože média jsou důležitá, aby byla svobodná, že jsou záštitou demokracie,“ podotkla. Podle jejích slov je Česká televize ohrožená.

„A to, co se tam děje, je naprosto něco neskutečného, protože vlastně ti radní jdou za hranu zákona. Stalo se to loni v listopadu, když odvolali dozorčí radu těsně před koncem roku naprosto bezdůvodně a v rozporu se zákonem. Stalo se to posléze, když vlastně například paní Lipovská, která je členkou Institutu nesvobody a nedemokracie, když se vlastně stala radní, tak se dostala do střetu zájmů, protože radní veřejnoprávního média nesmí být členem nejenom politické strany, ale ani žádného spolku,“ sdělila dál Sommerová svůj razantní soud.