Detaily útoku či provokace jsou již známy. Ukrajina tvrdí, že plavba zadržených lodí byla oznámena v souladu s mezinárodními zákony a se smlouvou o volném užívání Azovského moře, o které bude ještě řeč. Ruská strana to vidí jinak, prý šlo o provokaci a narušení ruské státní hranice. Grohman cituje washingtonský think-tank Jamestown Foundation, podle kterého je situace v Azovském moři napjatá již delší dobu. Na jaře prý začala ruská pobřežní stráž kontrolovat obchodní lodi plující Kerčským průlivem, a to způsobem, u kterého bylo jasné, že je cílevědomě zdlouhavý. Podle ruské agentury Interfax však situaci zhoršilo a následné ruské kontroly spustilo zadržení ruské rybářské lodi Nord ukrajinskou pobřežní stráží v březnu 2018.
Podle ukrajinského ministra infrastruktury prý tyto kontroly už způsobily ztráty v hodnotě miliardy hřiven a Jamestown Foundation spolu s ukrajinskými weby tvrdí, že mají za cíl destabilizovat sociálně-ekonomickou situaci v městech Mariupol a Berdaňsk. Podle Evropské rady pro zahraniční vztahy se Mariupol stal symbolem odporu proti Rusům, když ho Ruskem podporované jednotky dobyly, ale následně se z něj stáhly. Jamestown Foundation také tvrdí, že ruská pobřežní stráž kontroluje jen lodě plující do a z těchto ukrajinských přístavů.
Nejsou to jen Ukrajinci, kdo má v oblasti dopravní tepny. Přes ruské město Rostov na Donu vede kanál, který spojuje Azovské moře s Kaspickým, a přes Volhu se lze dostat až do moře Baltského. „Tímto kanálem se ročně přepraví zhruba 12 milionů tun nákladu,“ píše se v článku a autor z toho usuzuje, že kontrola Azovského moře je klíčová i pro ruskou ekonomiku.
Fotogalerie: - Atomové zbraně v Brdech
Poměry v Azovském moři upravuje smlouva z roku 2003, ve které stojí, že Azovské moře a úžina Kerč jsou historicky vnitřní vody Ruské federace a Ukrajiny a jejich užívání musí být vymezeno dohodou podepsanou oběma stranami. Podle této smlouvy mají všechny ukrajinské a ruské obchodní lodě plavbu v Azovském moři a Kerčské úžině volnou. Vzhledem k označení za vnitřní vody nejsou mezi Ukrajinou a Ruskem ustanoveny hranice.
Kamenem úrazu je podle autora článku to, že Ukrajina uvažovala o tom, že by od smlouvy z roku 2003 odstoupila, i když to potom odvolala. Z Azovského moře by se tak staly mezinárodní vody a výsostné vody obou států by zasahovaly pouhých 12 námořních mil od pobřeží. Také by to znamenalo, že v Azovském moři by mohly legálně působit lodě NATO, což by Ukrajina přivítala. Podle autora článku se Ukrajina stále obává, že se Rusko nevzdalo myšlenky vytvořit suchozemský koridor ke Krymu vojenskou cestou. „Celý problém v oblasti se tedy dá označit tak, že Rusko chce z Azovského moře udělat ‚ruské jezero‘, Ukrajina naopak mezinárodní vody přístupné i lodím NATO,“ shrnuje autor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
