O víkendu se lidem otevřela laboratoř, kde mumifikovali Gottwalda

27.02.2012 10:17

O víkendu Národní muzeum otevřelo v Národním památníku na pražském Vítkově část expozice, která nese název Laboratoř moci. Doprovodným projektem I zlo může mít pozlátko připomíná období totality a upozorňuje na problematiku porušování lidských práv v minulosti i v současnosti. Lidé se mohli podívat do prostor, které byly zařízeny pro péči o mumifikované těl komunistického prezidenta Klamenta Gottwalda. Informuje ČTK.

O víkendu se lidem otevřela laboratoř, kde mumifikovali Gottwalda
Foto: Martin Kovář
Popisek: Poslankyně Marta Semelová přednesla vzpomínkovou řeč. Tři desítky účastníků po proslovu zazpívalo Internacionálu

Součástí expozice je strojovna a další zázemí, kde se prověření lékaři a sestry starali o mumifikované tělo. Při stálé teplotě 15 stupňů a vlhkosti vzduchu 80 procent pracovalo v mauzoleu přes sto lidí, uvádí bulvární deník Blesk.

Výstava připomíná totalitu a kult osobnosti kolem Gottwalda

"Tato dobová rekonstrukce upozorňuje na zneužití památníku komunistickou propagandou, přibližuje osobu prvního 'dělnického' prezidenta a kult osobnosti, který vyústil ve vybudování mauzolea," řekl na tiskové konferenci v Praze generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Hlavní část nové expozice je zaměřena na osobu Klementa Gottwalda. Připomíná období po jeho úmrtí v roce 1953, kult osobnosti, komunistickou propagandu a proměnu Památníku osvobození na proletářský Pantheon a mauzoleum. Ústředním momentem je scéna připomínající posmrtnou manipulaci s Gottwaldovým tělem. Fotografie a hesla podtrhují atmosféru 50. let a odkazují na příčiny komunistického převratu a dobu před únorem 1948.

Podlehlo tělo rozkladu nebo se jednalo o politické rozhodnutí?

Zázemí mauzolea tvořily laboratoř, místnost pro lékaře a sestry, řídící centrum, sklad a strojovna. Výstavba byla dokončena v říjnu 1953, v původní podobě sloužilo do zpopelnění těla Klementa Gottwalda v roce 1962, pak byla část techniky odstraněna. Mumifikaci provedli sovětští odborníci, v roce 1955 převzali péči o tělo a technické zázemí českoslovenští lékaři a odborníci. Tělo bylo vystaveno v proskleném sarkofágu. Ve víku byla zabudována osvětlovací tělesa v kombinaci se zrcátky. Přepravu těla do laboratoře v podzemí zajišťovalo teleskopické zařízení bez jediné vibrace. Gottwald byl oblečen v modré generálské uniformě, v roce 1958 byl převlečen do civilu.

Pracovníci zaznamenávali péči o mumifikované tělo do balzamovací knihy. Gottwaldovo tělo ale na věčné časy nevydrželo. Jedna verze hovoří o tom, že tělo podlehlo rozkladu, druhá tvrdí, že zpopelnění těla bylo politické rozhodnutí. Urna s popelem byla na Vítkově vystavena až do roku 1990, dnes jsou ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vfe

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…