Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Poté pro kolegy shrnul, že průměrné stáří vojenské techniky je dvacet let. „Ale máme i techniku, Pandur, která je v současné době u útvarů jedenáctý rok. Což je technika nová. Určitě od ministerstva budeme chtít garance, že když se nakoupí nová technika, ještě složitější technika, ať už BVP nebo nová děla, Ministerstvo obrany systém běžné údržby, servisu, oprav zvolí adekvátně tak, aby to bylo ve prospěch jak vojáků, kteří ji obsluhují, a chtějí ji mít pojízdnou, tak i na druhou stranu nás, kteří zvedáme ruku pro rozpočet MO.”
Růžička sám v armádě působil přes 20 let, mimo jiné byl na dvou půlročních stážích v Iráku a na dvou misích v Kosovu. V době, kdy v devadesátém třetím roce sloužil jako poručík, velitel čety oprav pozemní techniky u 9. divize v Táboře, podle jeho slov armáda sama opravovala tanky, raketomety, ruční zbraně, BVP-1. Podle Růžičky však za současný systém nemůže generál Opata. Tento problém prý vzniknul již v roce 1993, tedy v době, kdy se na Ministerstvu obrany usadil Miroslav Kalousek.
„V tom roce 1993 nějaký náměstek ministra obrany zodpovědný za rozpočet a akviziční procesy, možná, že ho znáte, jmenuje se Kalousek, začíná do Ministerstva obrany přinášet nový systém, který se jmenuje outsourcing. Co to znamená? To znamená, že opravárenská činnost v rámci Ministerstva obrany nebo armády se totálně rozpadá, protože pan náměstek razí teorii, že proč budeme opravovat, když si ty služby můžeme nakupovat,” uvedl Růžička doslova. Právě díky Kalouskovu outsourcingu údajně armáda přišla o specialisty, kteří se o bojovou techniku dokázali postarat. Ve výčtu profesí zmínil tankisty, autaře, techniky, výzbrojáře. Tito prý chybí zejména na úrovních čet, rot, praporů, nikoli na funkcích velitelsko-štábních.
„Technika od té doby nějakým samospádem běžela, něco se odprodávalo, něco se neopravovalo, braly se náhradní díly, nějak to fungovalo. V úplné nahotě se to ukázalo u vozidel Pandur. Tam se zjistilo, že tyhle odbornosti v armádě chybí, a jsou pro ni důležité i z toho hlediska, že pak vše stojí daleko více peněz,” dodal poslanec. Ten se problémům s opravami věnuje dle svých slov již dlouho.
Po edukativní části přišla ze strany Růžičky palba dotazů.
Právě tato konkretizovaná žába na prameni (neboli Agentura logistiky) údajně brzdí jakékoli opravy a všechno prodlužuje.
„Jestliže někdo na objednávku za 600 korun dělá tři měsíce průzkum trhu, tak v civilním sektoru by majitel takového člověka vzal a do deseti minut by tam nesloužil. Takže já osobně si myslím, že by bylo dobré, aby se pan generál Muránský Agentuře logistiky a zejména těm pracovníkům, kteří řeší Pandury, trošičku pověnoval, provedl popřípadě nějaká personální opatření, aby to opravdu začalo pružně fungovat, protože tím trpí hlavně ti bojovníci, kteří tu techniku mají využívat,” dodal bez jakýchkoli okolků.
Růžička však představil kolegům ještě další problém. Upozornil totiž na sporný Český obranný standard.
Tento standard je norma, která určuje, v jaké kvalitě a s jakými technickými podmínkami má být určitá komodita dodávaná do armády. A to je prý další kámen úrazu. Problém je podle zástupce dolní komory v tom, že mnoho těchto norem bylo napsáno v rámci konkrétního projektu, což znamená, že ČOS se napasoval na daný komponent. Normu údajně napsala firma, která komponent dodává, a tím pádem se uzamkla vůči další konkurenci. V rámci normy se navíc stanovily parametry tak, že je nikdo další nesplní.
Protipožární zařízení v Panduru podle něj nepsal ČOS. Napsala ho firma, která do armády dodává ten komponent.
„Tím pádem se ten ČOS uzamkl, protože ona si tam dala parametry takové, které nikdo jiný nesplní. A pro jiné dodavatele, mnohdy třeba lepších systémů, lepších produktů, ale hlavně levnějších, se ta dodávka stala uzamčenou. Zajímalo by mě, jestli se s tím začne pracovat tak, aby se okruh dodavatelů rozšířil, a aby armáda neplatila tak moc za něco, co ta firma má pod smlouvou a stoprocentně ví, že nikdo jiný to nedodá. Týká se to PPZ, oleje, pneumatik, na x desítkách komponent, kde je jasné, že nikdo jiný to dodat nemůže, pouze ten, který má ty parametry z toho ČOSu. Samozřejmě ta firma si to pečlivě hlídá. Je domluvená s výrobcem, že nikdo jiný nedostane oprávnění od výrobce, že to může dodávat. Je to uzavřený kruh a Ministerstvo obrany platí, platí a platí,” konkretizoval problém Růžička.
„Chtělo by to, aby se tímto konečně někdo začal zabývat, konečně někdo udělal průvan v těch ČOSech a zjistil, jestli jsou vůbec důležité. Vím, že se nově reviduje STANAG na protipožární zařízení. V rámci Armády České republiky není odborník, který by to nadefinoval. To vím stoprocentně. Takže to dělá VTÚ Vyškov, a koho myslíte, že tím pověřil? No tu jedinou dodavatelskou firmu, která ten systém dodává. Takže se to na dvacet let uzamkne a nikdo jiný to tam nedodá. A armáda bude platit neskutečné peníze za systém, který je pět až desetkrát dražší na servisu než ostatní,” ukončil poslanec děsivou situaci.
Jak jsme již psali v minulém materiálu, ministr Metnar odpovídal spíše v obecné rovině. Z problémů na obraně viní zejména své předchůdce. Za velký problém označil zejména financování Armády ČR v minulých letech. Generál Opata ohledně norem reagoval spíše vlažně. ČOSy se podle něho snaží armáda opouštět a přechází na systém ČSN.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
