Emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal upozorňuje, že zákon o Ústavním soudu předběžné opatření upravuje pouze v řízení o ústavních stížnostech. V obecných ustanoveních i v řízeních o kompetenčních sporech takový institut chybí. Přesto se Ústavní soud rozhodl přiměřeně aplikovat ustanovení občanského soudního řádu a vydat předběžné opatření na návrh prezidenta. Podle Pejchala tím Ústavní soud „stvořil zákonu o Ústavním soudu neznámý institut“, což je v rozporu s Ústavou České republiky. Soud by neměl suplovat roli zákonodárce.

Lid je zdrojem veškeré státní moci. Obraťme se na něj

Prezident republiky navíc nemůže být v řízení o ústavních stížnostech účastníkem a kompetenční spor nelze přirovnávat k ochraně soukromého práva, jak ji upravuje občanský soudní řád.

„Prezident republiky z titulu svého úřadu nemůže být účastníkem řízení před Ústavním soudem v řízení o ústavních stížnostech (pouze v tomto řízení zákon o Ústavním soudu institut předběžného opatření upravuje). Vymezení účastníků v tomto řízení je upraveno v § 72 odst. 1 o Ústavním soudu na základě zmocnění obsaženém obsaženého čl. 88 odst. 1 Ústavy: Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. Přesto je prezident republiky ve zcela jiném řízení před Ústavním soudem oprávněn podat návrh na vydání předběžného opatření s odkazem na přiměřené použití občanského soudního řádu? Nuže domnívám se, že náš Ústavní soud v roce 2026, řečeno jazykem Ústavního soudu z roku 2001 vytvořil 2001, – zákonu o Ústavním soudu neznámý – institut předběžného opatření v řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Dle mého skromného názoru je tato nová tvorba institutu předběžného opatření v rozporu jak s Ústavou České republiky, tak se zákonem o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu nepřísluší suplovat úlohu zákonodárce při vytváření právních předpisů,“ vyjádřil se odborník.

A ptá se, jak z této šlamastiky ven. „Nemáme v České republice hegemona státní moci typu krále či císaře, jenž by mohl rychle vše napravit. Tož nezbývá než se obrátit na skutečného hegemona, a tím je v našem snad ještě demokratickém státě lid. Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní (čl. 2 (1) Ústavy). Nezbývá mi v den narozeninový než doufat, že to lidu v těchto horkých letních dnech nebude úplně jedno,“ napsal Pejchal.

Ústavní soud šel bezdůvodně na ruku prezidentu Pavlovi

Podobný názor vyjádřil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ústavní právník profesor Aleš Gerloch. Podle něj nebylo vydání předběžného opatření na místě, v kompetenčním sporu mezi státními orgány nehrozila újma, která by takový mimořádný krok ospravedlňovala. „Z hlediska zastupování České republiky v mezinárodních vztazích je stejně legitimní, aby tak učinil jak prezident republiky, tak předseda vlády,“ uvedl Gerloch. Prezident podle něj nevystupuje jako fyzická osoba chráněná soukromým právem, ale jako ústavní orgán.

Fotogalerie: - Jednání sněmovny

Oba právníci se shodují, že rozhodnutí Ústavního soudu představuje výrazný zásah do ústavní rovnováhy moci. Pejchal apeluje na občany jako zdroj státní moci, aby se k situaci vyjádřili, zatímco Gerloch vyjadřuje naději, že v meritorním řízení Ústavní soud respektuje sdílené kompetence podle Ústavy a příslušné zákony, včetně role ministerstva zahraničí a obrany. Spor o účast na summitu NATO tak zůstává otevřený a může mít dlouhodobé důsledky pro interpretaci ústavních pravomocí v České republice.

Psali jsme:

„Nechci platit Okamuru.“ „Smaž to.“ Této ženě se postaví profesor Gerloch

Profesor Gerloch: Ústavní soud šel bezdůvodně na ruku Pavlovi

Občané, je čas! Máme právo nechtít uprchlíky, máme právo vzdorovat EU, řekli nejvyšší soudci Evropy. Klára Samková vzpomíná, jak ji týral Veselovský, a má plán

Jako blesk: Češi, starejme se o Česko. Vezměme to do vlastních rukou, zaznělo k Evropě z velmi, velmi významného místa