Poslední letošní ohlédnutí za mediálními zajímavostmi uplynulého týdne nelze začít ničím jiným než odezvou na svatoštěpánský projev prezidenta Miloše Zemana. „Začal bych několika věcnými poznámkami. Překvapilo mě – musím říct, v dobrém – že šlo možná o vůbec nejlepší Zemanův projev ve funkci prezidenta, tedy z těch vánočních projevů. Úplně se vyhnul vyslovování nějakých samozálibných bonmotů, které by mu potom bylo možné předhazovat jako žánrově nevhodný prvek ve formátu bilančního projevu prezidenta. Myslím si, že byl velice korektní a názorově konzistentní, optimistický, státoprávní včetně té drobné parafráze na Havla, kdy projev zakončil přesvědčením, že – cituji – ‚zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí‘. To není nová myšlenka, od Zemana jsme ji slyšeli už mnohokrát, ale v tomto kontextu byla zcela namístě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Za logické považuje řazení jednotlivých kapitol tak, jak jimi prezident postupně procházel. „Ekonomika, zahraniční politika, domácí politika, volby a tak dále, s tím se dá těžko nesouhlasit. Proto mě fascinovalo, jak se třeba pan Kulidakis v komentáři na Novinkách strašlivě rozčiloval právě nad členěním projevu a nad obsahem věcných poznámek pana prezidenta. Vyčítá mu třeba pasáž, v níž Miloš Zeman mluvil o tom, že kdyby se alespoň část státních úředníků podařilo uvolnit, protože tito lidé si často jenom vymýšlejí zbytečnou práci, tak soukromý sektor, který trpí nedostatkem pracovních sil, by je velmi rád přijal, čímž by se odbřemenil státní rozpočet a uvolnilo by se napětí na trhu práce,“ pozastavuje se mediální analytik nad kritikou Thomase Kulidakise, jemuž vadilo, že prezident našel jakýsi nesoulad mezi přehršlí státních úředníků a malou nezaměstnaností v soukromém sektoru.
Prezident je přece od toho, aby hájil národní zájmy
„Přitom tam existuje základní ekonomická provázanost. Čím méně bude regulace ve státním sektoru, tím víc bude vzkvétat tržní sektor, bude se v něm více investovat, takže bude potřebovat větší množství pracovní síly. Proto by tam měli být nasměrováni ti lidé, kteří jsou ve státní správě nadbyteční. A v tom je ten princip, který pan Kulidakis patrně nikdy nepochopí. Takhle bych mohl pokračovat v několika dalších glosách. Velice se mi líbila část projevu o mezinárodní politice, o našem sebevědomém členství v Evropské unii, o nutnosti chránit její vnější hranice, o boji proti islámskému terorismu, ale i odmítnutí migračních kvót, jejichž koncept musí skončit v propadlišti dějin,“ poznamenává Petr Žantovský.
V té souvislosti nebyl ani trochu překvapen, že kritici předhazovali prezidentovi demonstraci našich národních zájmů. „No ale, bože můj, co jiného by měl prezident demonstrovat, když ne národní zájmy, je přece hlavou státu, který je víceméně národní s nějakými menšinami a různými národy zde žijícími, nicméně stát vznikl jako stát národní od roku 1993 a on je jeho hlavou. Nebo mnozí kritikové Zemanovi vyčítají – myslím, že jsem to četl od jeho konkurenta Drahoše – jak je možné, že vylučuje předčasné volby a dopředu říká, že je v žádném případě nevypíše. Ale vždyť to je princip státotvorného nebo také konstruktivního přístupu. K čemu vypisovat předčasné volby, když nedávno se jedny uskutečnily, proběhly v nějakém číselném provedení a vyjádřily vůli občanů. K čemu by byly veřejnosti předčasné volby?“ ptá se mediální odborník.
Z ministerstva pravdy by měli jít na pracák, zabývají se tím, co není
Je přesvědčen, že by se nejspíš divili všichni ti, co po předčasných volbách volají, jak by posílily ty strany, které v říjnu tolik uspěly a které oni tolik nenávidí. „Zejména tedy ANO a SPD. Rozhodně by předčasné volby tyto dva poměrně nové subjekty zcela určitě posílily. Ale zapomíná se ještě na jednu věc. Volby stojí strašnou spoustu peněz. To by byla zase miliarda vyhozená z okna jenom proto, že se někomu nelíbí výsledek voleb a odmítá respektovat standardní demokratickou proceduru. To je celé to polistopadové bezmála třicetileté období, ten permanentní souboj mezi dvěma koncepcemi. Jedna koncepce je, že tu jsou demokratické procedury, zastupitelská demokracie a je třeba respektovat výsledek, i když se mi nelíbí, a dělat něco pro to, aby příště byl víc takový, aby se mi líbil. Ale říkat, že toto není můj prezident, nebo že s těmito volbami nesouhlasím, že se musí opakovat, to není demokratické,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Líbilo se mu prezidentovo upozornění na nedávné prohlášení Bezpečnostní informační služby, že v nedávných volbách k žádnému zmanipulování jakýmikoli zahraničními rozvědkami nedošlo. „Takže všichni ti strašáci, všechna ta centra proti hybridním hrozbám a všechna ta ministerstva pravdy si můžou jít obrazně řečeno na pracák pro podporu, protože předmět jejich činnosti vyvanul jak jarní vítr. Oni mluví o něčem, co není, a zpráva civilní kontrarozvědky, že nemá žádné závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských, to celkem jasně ukázala. Na to prezident upozornil. Samozřejmě že nemá tu sílu, aby zabránil všem těm trollujícím médiusům a tlampačům, aby nadále mentorovali o ovlivňování našich nebo jakýchkoli jiných voleb nějakými zahraničními hackery,“ uvědomuje si mediální analytik.
Prezidentův projev vydal za všechny televizní diskuse pánů Moravců
Je ale rád, že prezident na blábol o zmanipulování voleb upozornil, a za celý projev by mu dal jedničku. „Myslím si, že ten projev byl takto koncipován záměrně. Jak znám pana prezidenta, tak je mi jasné, že to byl jeho hlavní projev před další přímou volbou hlavy státu, že byl tak zamýšlený, že byl tak míněn, formulován a rétoricky přednesen. Byl to projev státníka, který tím říká: ‚Podívejte se, jaký jsem, teď vám to ukazuji, ať víte, koho volíte, nebo případně nevolíte.‘ Podle mě to vydalo za všechny televizní diskuse pánů Moravců a jiných. Prostě tady jsme se dozvěděli, jaký Miloš Zeman je, a podle toho se můžeme rozhodnout, jestli ho chceme, nebo nechceme dál,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Pro druhé téma si vybral rozhovor s Kateřinou Hrubešovou, který pod titulkem „Fake news neumíme definovat. Stát by neměl cenzurovat zprávy, říká expertka“ vyšel v úterý v ekonomické rubrice iDnes.cz. „Ten titulek je tak výstižný, že bych skoro nic nemusel dodávat, je v něm obsažena většina toho podstatného, co v tomto poměrně obsáhlém rozhovoru zaznělo. Paní Hrubešová, která je odbornicí na nová média, reklamu a marketing, v něm říká, že poplašné zprávy, fake news a všechny ty strašáky, které se nám dostávají před oči, mají úplně jiné důvody, než jen politické. Definuje je jako ekonomické. To je strašně důležitý pohled na věc,“ domnívá se mediální odborník.
Google a Facebook pro ekonomické benefity obětují svobodu slova
V rozhovoru expertka konstatuje, že platformy typu Facebook či Google převálcovaly všechny standardní internetové informační nástroje. „Velké množství informací, jež produkují standardní platformy typu iDnes, Aktuálně, Parlamentních listů nebo kohokoli jiného, se do veřejného prostoru dostávají prostřednictvím sociálních sítí a různých sekundárních komunikací, což je obrovská ekonomická zbraň. Kateřina Hrubešová reaguje i na to, že se dá očekávat, že jenom Google a Facebook stáhnou z celého objemu reklamy na internetu v příštím roce až 85 procent všech příjmů. To je velice dramatické číslo, když si uvědomíme, že to jsou peníze pro převaděče, pro mosty odněkud někam, informační dálnice, které jsou ale cenzurovány, jak víme zase z jiných zdrojů,“ poukazuje Petr Žantovský.
Ostatně jen o kousek níže si právě na iDnes.cz všiml starší zprávy o tom, jak se regulují ve Francii a jinde texty na Facebooku. „To je samozřejmě odsouhlasené, vždyť víme, že zástupci této firmy byli letos v únoru v Praze jednat s Ministerstvem vnitra, že se budou podrobovat větší kontrole ty komunikáty na sociálních sítích. To jsou prostě firmy, které v zájmu svých ekonomických benefitů obětují svobodu slova. Jim o žádnou svobodu slova nejde, o žádnou svobodu informace, o nic takového, ale jde jim jenom o peníze. A koneckonců jak říkal – tuším – Kissinger: ‚Vždy hledejte stopu peněz.‘ Často to slýchám v českých souvislostech od analytika Jana Schneidera, který to také říká a dokazuje, že většina těchto jakoby zdánlivě politicky vyhlížejících aktivit má svoji velice jasnou a vyčíslitelnou ekonomickou základnu, která je u kořene té akce,“ podotýká mediální analytik.
Host politické debaty ve studiu České televize bezostyšně kouřil
Najít něco takového by se dalo ledaskde. „Čili pochopitelně i zakládání těch různých ‚ministerstev pravdy‘, což bylo nařízeno Evropskou komisí už v roce 2015 a postupně to probíhá v celé Evropě, má samozřejmě také svoji ekonomickou dimenzi. Nechci to teď rozšifrovávat dál, to by bylo na jiné povídání, fakt je ten, že zmíněný rozhovor s paní Hrubešovou na iDnes považuji za jeden z nejlepších materiálů, jaké jsem na toto téma v poslední době četl. A každý, kdo bude zase vykřikovat o nějakých fake news, o nějakých dezinformacích a manipulacích, tak by si měl tento rozhovor vyhledat a přečíst, protože se dozví, jak to také lze vidět a jak tu problematiku lze také chápat,“ doporučuje Petr Žantovský.
Na samotný závěr si nechal dvě kratičké glosy. První je snad i zábavná, druhá je nehoráznost týdne. „V posledním letošním vydání pořadu Politické spektrum byli hosty pan Jantač z evropani.cz, pan Dvořák za Stranu práv občanů, pan Simkanič z České pravice a moderoval to pan Klepetko. Kromě toho, že komentovali politické a jiné záležitosti uplynulého roku, tak docela zeširoka mluvili o zákazu kouření ve veřejných prostorách. Nevím, kolik diváků se dívá na Politické spektrum, velké množství to asi nebude, ale já bych tímto rád upozornil na takovou kuriozitu. Pan Simkanič po celou dobu, co probírali zákaz kouření, tak ve studiu kouřil. Nevím, jak se mu to mohlo v České televizi podařit, v každém případě je to pochybení České televize jako Brno, něco takového se přece nemůže stát,“ žasne mediální odborník.
Screen: ČT24
Nehoráznost a sprostota největšího kalibru kandidáta na Hrad Fischera
Michal Simkanič měl celou tu dobu v ruce elektronickou cigaretu. „Čas od času z ní potáhl, ten kouř byl na obrazovce zcela zřetelný. Nepochybně tím demonstroval nějaký svůj disentní postoj vůči tomu, co se tam k zákazu kouření říkalo. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že Česká televize, která nás pořád poučuje o tom, jací máme být, jak máme co chápat a jak máme být lepší, tady naprosto fatálně selhala. Dost by mě zajímalo, kdo a jak za to bude pohnán k odpovědnosti. Pokud vím, tak na obrazovkách České televize se nesmí kouřit už několik desítek let, a to už za komunistů. Nejsme někde na začátku šedesátých let, kdy v českých filmech měli pomalu i lékaři v ordinaci vedle pacienta položený popelník s cigaretou, ale dnes už je to zcela mimo rámec. Takže to se České televizi, věru, nepovedlo,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A přechází k tomu, co mu přišlo skutečně nehorázné, a tím je volební inzerát kandidáta na prezidenta Pavla Fischera. „Nezajímá mě na tom ani pan Fischer, ani to, že kandiduje, ale heslo, které dominuje celé straně pod jeho tváří. To heslo zní: ‚Vrátím Česko na mapu světa.‘ Vím, že se v politickém marketingu používají různé nadsázky, ale tohle je sprostota nejhrubšího zrna. Nevím o tom, že by Česko bylo na mapě něčeho jiného než světa. A nevím, proč by Česko mělo čekat na někoho jako je pan Fischer nebo kdokoli jiný, aby ho na tu mapu vracel. Něco jiného bylo, když někdejší ministr zahraničí Dienstbier po revoluci říkal: ‚Vrátíme se do Evropy.‘ Myslel tím tu západní, tu civilizovanou, kulturní, nekomunistickou, to mělo svůj metaforický smysl. Jestli měl v úmyslu pan Fischer takhle zapůsobit, tak se mu to, věru, nepovedlo. A tohle heslo považuji za největší vlastní branku politického marketingu celého letošního roku,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
