Sedláček nejdříve rekapituluje, jak nevinně to všechno začalo. „Původním argumentem byla diverzifikace. Západní evropské trhy činí příliš velikou část našeho zahraničního obchodu, tak pojďme hledat odbytiště jinde. Což zní částečně logicky, ale jen částečně. Je to jako mít hlavního odběratele, který je řádný a spokojený, vypočitatelný, pravidelný a bere si ode mne drtivé množství výrobků, ale já bych se rozhodl hledat si (pro jistotu) malého odběratele. Potud O. K. Problém je, pokud se kvůli tomu malému odcizím tomu tradičnímu věrnému velkému. Navíc sázka na Rusko je vše, jen ne sázka na jistotu, zdůrazňuje a doplňuje celou věc čísly.
„Rusko činí kolem tří procent našeho exportu, Čína procento jedno. Má cenu kvůli těmto čtyřem procentům měnit ráz Česka? Má cenu tyto dvě země vůbec řešit a věnovat jim tolik času? A měnit kvůli nim duch zahraniční politiky?“ Ptá se.
Sankce Rusko bolí
I kdybychom prý zdvojnásobili vývoz jak do Ruska, tak do Číny, ve srovnání s vývozem do Evropy by to byla stejně jen kapička. „Ruská ekonomika ve srovnání s evropskou je jedna osminka. Jedno procento evropského růstu se tedy (vy)rovná osmi ruským. Celá ruská ekonomika je tak zhruba stejné velikosti jako Itálie,“ dokládá nepřiměřenost péče věnované Rusku i Číně.
„Sankce začínají Rusko citelně bolet, a to podle vyjádření ruského ministra financí (tedy opět teze, že sankce nic neznamenají, jde do kopru)… Rusko navýšilo zbrojní výdaje o třicet procent, což byl podle The Economist hlavní důvod, proč odstoupil Alexej Kudrin, bývalý ministr financí. Ruská centrální banka, která udržuje rubl v devizovém koridoru, vyčerpává zahraniční rezervy a spekuluje se, jak dlouho jí to ještě vydrží. Mezi komentátory se diskutuje, zda se ruská ekonomika položí do dvou let nebo dříve. Bonmot amerického senátora McCaina, že Rusko je benzinová pumpa převlečená za stát, je jistě trošku přehnaný, ale meritum věci vystihuje,“ popsal stav hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
Celý článek ekonoma Sedláčka ZDE:
Zeman tvrdí, že je evropským federalistou, ale…
Sedláček také zmiňuje trend, který má u nás delší tradici zavedenou prý už předešlým prezidentem. „Naše hlavy státu jakýmsi tajemstvím stávají obdivovateli Moskvy. Současný prezident je sice dle vyznání evropský federalista, ale pochvalné nebo konstruktivní evropské ideologie od něj slyšíme mnohem méně než jeho opakování pozic ruských. Proč se náš (!) prezident chová tak macešky, až pohrdlivě vůči vlastním lidem a tak lísavě vůči Rusku nebo Číně? Podobně i prezident předešlý: z Čechů chválil extremisty a národovce, ale jinými elitami zdá se pohrdal, povzbudivých slov na téma Evropa jsme slyšeli pramálo,“ zkonstatoval na blogu Aktuálně.cz Tomáš Sedláček.
Psali jsme:
autor: dkr
