Josef Středula nedávno obhájil post předsedy nejsilnějších odborů v zemi a teď se chystá na tvrdá vyjednávání s vládou o rozpočtu. Předseda vlády Babiš je podle jeho názoru těžkým protihráčem, který však umí uznat kvality svého soupeře. Odbory budou prý trvat na tom, aby plošně všem zaměstnancům významně rostly mzdy, protože to ekonomická situace dovoluje. Minimální mzdu by odboráři rádi vytlačili až na patnáct tisíc korun, nebo jinak řečeno – na polovinu průměrné mzdy.
Vedle toho budou odbory požadovat, aby se zaměstnanci a členové odborů mohli více podílet na spolurozhodování ve firmách. Příklady z Německa podle Středuly ukazují, že je to dobrá cesta. Lidé mají pocit spoluzodpovědnosti za chod firmy a to je motivuje. V Česku se prý šlo opačnou cestou. Práva zaměstnanců se podle Středuly dlouho omezovala.
„V německém kovoprůmyslu je pracovní doba pětatřicet hodin a žádné výpadky ani ekonomické ztráty to nezpůsobilo. Právě naopak – lidé jsou spokojenější a nedávno dokonce dosáhli osmadvacetihodinového pracovního týdne. Náš požadavek na sedmatřicet a půl hodiny týdně bez ztráty výdělku je tedy určitě realistický. Zároveň chceme být vstřícní a řekli jsme, že dosažení tohoto cíle vidíme v horizontu tří až pěti let. Evoluce je v tomto případě lepší než revoluce,“ dal příklad Středula.
Silné odbory prý navíc mohou pomoct společnost připravit na průmyslovou revoluci 4.0, která už v podstatě probíhá. Mohou se podílet např. na programech celoživotního vzdělávání.
„Je to velké riziko. Odbory přicházejí s pojmem společnost 4.0, protože dopady automatizace mohou být skutečně ohromné. Umělá inteligence už není jen prvek ze sci-fi filmů, ale pomalu se stává realitou. A jestli se fyzická práce bude nahrazovat roboty, musíme si klást nové otázky. Za co si budou lidé kupovat zboží? Z čeho se bude platit penzijní systém? Z čeho budeme platit veřejné služby jako školství a zdravotnictví? Dnes sice máme luxusní situaci s nízkou nezaměstnaností, což je dobrý polštář. Jenže Česká republika je jedna z nejprůmyslovějších zemí v Evropě, a jestli si někdo myslí, že se nás automatizace nedotkne a místa v továrnách nezačnou nahrazovat roboti, nejspíš nezná naprosté základy a nechápe strukturu české ekonomiky. Rozhodně nechceme rozbíjet stroje ani nic podobného. Považujeme technologický růst za přirozenou součást života. Ovšem stejně tak přirozené je, že se musíme bavit, jak chránit společnost, aby se v důsledku automatizace nerozpadla a nezradikalizovala,“ varoval Středula.
Ať se nám to líbí, nebo ne, podle Středuly je robotizace v plném proudu. Kupříkladu banky už nejsou plné úředníků. Lidé často obhospodařují své finance z domova s pomocí mobilu a počítače. V obchodech se zákazníci mohou sami obsloužit u kas. Společnost na to musí reagovat. V případě Česka se podle Středuly musíme připravit na to, že až 50 procent pracovních míst v Česku může zaniknout. Tomu musí i odbory nějak čelit. Lidé vidí, že jsou odboráři v posledních letech velmi aktivní a podporují je. Členská základna prý sílí.
Odbory si také kladou za cíl docílit srovnání českých platů s těmi západními, a to co nejrychleji. Až se to podaří, bude prý EU držet víc pohromadě, protože obyvatelé západních států se nebudou bát, že jim lidé z východní poloviny Unie seberou práci.
Nakonec Středula přidal pár slov i ke své osobní budoucnosti. Byť je jako předseda ČMKOS spokojen s tím, jakou práci dělá, do budoucna by prý nevylučoval ani svou případnou prezidentskou kandidaturu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
