Jako šéf Senátu, kterým se stal na podzim 2010 poté, co v něm levice poprvé získala většinu, se však Štěch od každodenního života odborů už odpoutal. Jejich fungování nicméně občas komentuje. "Před 20 lety se zaměstnavatelé odborů do určité míry obávali, nyní se lidé bojí do nich vstoupit, aby nepřišli o práci," zhodnotil nedávno současné postavení odborářů Štěch, který se v posledních týdnech stal jedním z nejvýraznějších podporovatelů předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky.
Vymezil se zejména proti svým stranickým kolegům, kteří se zúčastnili povolební schůzky u prezidenta Miloše Zemana. "Několikrát jsem ho (Zemana, poznámka ČTK) žádal, aby nezasahoval do naší strany," řekl v této souvislosti Štěch. Už dříve přitom s některými kroky hlavy státu nesouhlasil. Třeba s opětovnou a nakonec neúspěšnou nominací Jana Sváčka na ústavního soudce. Toho senátoři odmítli už loni, když jej navrhl Zemanův předchůdce Václav Klaus.
Více odborář než senátor
Štěchova cesta do čela horní parlamentní komory začala poměrně nenápadně, poprvé byl zvolen senátorem za Pelhřimovsko už na podzim 1996. Tehdejší místopředseda ČMKOS kandidoval jako nezávislý za sociální demokracii, do strany vstoupil až o rok později. Štěch, který senátorský mandát už dvakrát obhájil (současné období mu skončí příští rok na podzim), dlouho kladl větší důraz na své působení ve vedení odborů, než na postup v Senátu nebo v rámci ČSSD.
"Štěch je víc odborář než senátor, což je dobře, protože se snaží naše věci prosazovat v Senátu," řekl o něm kdysi Jan Uhlíř, dlouholetý šéf vlivného Odborového svazu KOVO. Jako pracanta a diplomata Milana Štěcha charakterizovali i další jím vedení odboráři. Podobně jako jeho předchůdci v čele ČMKOS Vladimír Petrus a Richard Falbr měl Štěch nejblíže k sociální demokracii, jejímž se nakonec stal členem. Podle svých slov prý ale dokázal upřednostnit zájmy odborů před stranickými.
"Zajímá nás každá partaj, která ukáže vlídnou tvář potřebám zaměstnanců a respektuje postavení a práva odborů," prohlásil jednou Milan Štěch v roli šéfa odborů. V ní se angažoval nejen v jednáních tripartity, ale také při - byť ne vždy úspěšném - prosazování změn zákonů podle odborářského gusta. Někdy ale neváhal Štěch sáhnout ani ke svolání velkých demonstrací, třeba v roce 2003, když odboráři v Praze protestovali proti vládní reformě veřejných financí a hrozili i generální stávkou.
Plná náměstí? To není náš styl
Protesty odborů pod Štěchovým vedením se uskutečnily také v červnu 2007 nebo o rok později, kdy zorganizovaly proti vládním reformám dokonce hodinovou výstražnou stávku. "Plná náměstí a bouřící stávky nejsou zrovna náš styl. Vždycky jsme se snažili víc pracovat na změnách zákonů... a vyjednávat s vládou," popsal svou preferovanou strategii Milan Štěch, který ale na druhou stranu v roce 2006 také vyzýval zaměstnance, aby se domáhali vyšších platů pomocí stávek.
Kariéru odborářského funkcionáře, kterou začal v roce 1982 v českobudějovické Škodovce a v níž pokračoval jako místopředseda Odborového svazu KOVO, ukončil Milan Štěch na základně vlastního rozhodnutí na jaře 2010. Rodák z Českých Budějovic a absolvent strojní průmyslovky, který byl před listopadem 1989 členem KSČ, tehdy uvedl, že se chce plně věnovat veřejné činnosti. Už na podzim 2008 se stal místopředsedou horní komory, o dva roky později jej pak senátoři volili do svého čela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
