Až v těchto dnech, po 35 letech, Státní archív Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) plně odtajnil dokumenty, týkající se havarie Černobylské jaderné elektrárny. Tato katastrofa ovlivnila životy milionů Ukrajinců, ale plnou pravdu o ní a jejích důsledcích až po dnešní dny se Ukrajinci dovídají teprve nyní.
Sborník dokumentů začíná kopií vůbec první zprávy o katastrofě, kterou sepsal tehdejší její ředitel V P. Bruchjanov. Cituji je doslova, protože je pozoruhodná zejména tím, jak snižuje rozsah celé katastrofy a její důsledky. Doslova uvádí:
26. dubna 1986 v 1 hodinu 25 minut došlo k výbuchu na energobloku č. 4 Černobylské AES V. I. Lenina v Kyjevské oblasti během přípravy bloku k plánovaným opravám.
V důsledku výbuchu došlo k poškození střechy a stěn horní části reaktivního oddělení a částečně také strojovny. V oblasti výbuchu vznikl požár, který byl v 4,50 hodin lokalizován a v 6 hodin likvidován jednotkou požární ochrany.
V době výbuchu se v elektrárně nacházelo dvě stě lidí. 9 z nich utrpělo popáleniny různého stupně. Jeden člověk zemřel v sanitárním oddělení, 3 lidé jsou v těžkém zdravotním stavu. Kromě toho se v sanitární místnosti nachází na pozorování 34 lidí, kteří se účastnili likvidace požáru (z nich devět jsou příslušníky požární ochrany). Do 8 hodin nebylo zjištěno, kde se nachází starší operátor reaktivního cechu Choděmčuk V. I.
Ve 3 hodiny úroveň radiace ve městě představuje 4,14 mikrorentgenu za vteřinu, v 7 hodin se snížila na 2-4 mkr/vt.
V bezprostřední blízkosti od místa havárie – do 1000 mkr/vt..
V souvislosti s havarijní situací na 4. energobloku byl zastaven energoblok č. 3. Energobloky 1 a 2 pracují v normálním režimu.
Příčina havárie a materiální škody se upřesňují vládní komisí.
Situace ve městě Pripjať a okolních osídlených místech je normální. Úroveň radiace se kontroluje.
Datum (26.4. 1986) a podpis ředitele.
Odhalení dalších katastrof
Z této zprávy je zřejmé, jak sám ředitel elektrárny podcenil rozsah výbuchu a zkresleně informoval moskevské vedení, zejména M. S. Gorbačova, který v důsledku této informace povolil, aby se v Kyjevě 1. května konal start Závodu míru a nepřijala se potřebná opatření. K nim došlo později, až přesnější zprávu zpracovala vládní komise, která byla vyslána na místo neštěstí.
Archivní dokumenty dále potvrzují, že to nebyla jediná havárie na této jaderné elektrárně. Například v roce 1982 došlo na prvním energobloku k silnému úniku radioaktivního materiálu. Zpráva KGB o tom končí obvyklou formulací, že „byla přijata opatření, aby se nedopustilo šíření poplašných a provokačních pomluv“. V roce 1984 vznikly havarijní situace na 3. a 4. energobloku.
Mezi odtajněnými dokumenty je také zpráva, že v roce 1983 Moskva dostala informaci, podle níž je tato jaderná elektrárna jednou z nejnebezpečnějších atomových elektráren SSSR, protože tu chybějí náležité bezpečnostní prostředky. V případě havárie se oceňovala její možná radioaktivita jako 60krát vyšší, než byla při výbuších atomových bomb v Hirošimi a Nagasaki.
V červenci 1986 byla přijata směrnice, jíž se všechny podrobnosti havárie staly přísně tajnými - její příčiny, charakter výbuchu, složení směsi, která se dostala do ovzduší, radiační situace, rozsah prací na likvidaci, nemocnost atd.
Rovněž se sděluje, že v říjnu 1987 se zpravodaj francouzského komunistického deníku L´Humanité Jean Pierre Vaudon pokoušel vyvést do zahraničí vzorky půdy a vody z Pripjati, ale byly mu zabaveny. KGB si to připsala k dobru jako úspěšnou operaci. Navíc se v její zprávě uvádělo, že vzorky, které cizinci odebrali, byly „radioaktivně čisté“. Rovněž tak falešné snímky, pořízené tajnou službou, ukazují, jak celá černobylská chráněná oblast dokazuje vítězství přírody nad radioaktivitou.
Psali jsme:
Dva a půl milionu postižených dosud trpí
Jaká je však skutečnost i dnes, odhaluje zpráva ministerstva zdravotnictví Ukrajiny, vydaná právě k datu 26. dubna 2021. Hned v první větě se píše, že „černobylská katastrofa ovlivnila život a zdraví milionů Ukrajinců“. Jak dále uvedla na tiskové konferenci náměstkyně ministra zdravotnictví Irina Mikičak, „Černobyl pro nás představuje desítky tisíc lidí se zlomeným osudem, kteří opustili rodné domovy a dostali se do těžkého psychologického traumatu. Dokonce desítky let poté lidé stále ještě strádají na různé nemoci vyvolané radiací.“
K 1. lednu 2021 bylo uvolněno 31 ukrajinských zdravotních zařízení, aby se cele věnovaly lidem zdravotně postiženým Černobylem. Pod stálým lékařským dozorem je 1,6 milionu postižených, z nich dětí je 327 000. Podle ukrajinské zdravotnické dokumentace trpí následky havárie k 1. dubnu 2021 celkem 2,5 milionu lidí.
Také není pravdou, že požár byl zlikvidován ještě tentýž den, naopak byl plně uhašen až 10. května, tedy 14 dní po havárii. A postiženy byly celkem tři státy – kromě Ukrajiny i Bělorusko a Rusko.
Evakuace obyvatel z postižené oblasti začala až druhý den po výbuchu. Přesněji, až 35 hodin po výbuchu bylo evakuováno prvních 15 000 lidí. Jedno je v těchto dokumentech pozitivní – radiací nebyly nijak narušeny děti, které se narodily rodičům postiženým havárií. Ale to nijak nezmirňuje utrpení těch dva a půl milionu obyvatel, kteří si stále nesou jako újmu na svém zdraví důsledky černobylské havárie. Varovné memento tak zůstává stále aktuální.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Václav Fiala
