Odvody dětí od čtrnácti let, pojídání orgánů nepřátel, to vše za peníze z emirátů. To je podle českého publicisty umírněná opozice v Sýrii

8. 10. 2015 19:59

Asi každý, kdo podrobně sleduje konflikt v Sýrii, ví, že původně civilní konfrontace se celkem brzy stala záležitostí vnějších aktérů. Režim syrského prezidenta Bašára Asada je celkem transparentně vojensky, finančně a diplomaticky podporován v první řadě Ruskem, dále pak spolupracuje s Íránem, libanonským hnutím Hizballáh a Čínou. Daleko složitější je struktura takzvané opozice, která je zvenčí vydržována hlavně Saúdskou Arábií, Tureckem, Katarem a Spojenými státy. Kdo přesně tvoří tuto opozici, do jaké míry je „umírněná“ a jakým způsobem se podílí na destabilizaci Sýrie?

Odvody dětí od čtrnácti let, pojídání orgánů nepřátel, to vše za peníze z emirátů. To je podle českého publicisty umírněná opozice v Sýrii
Foto: Theatlantic.com
Popisek: Homs v Sýrii

Anketa

Která skupina europoslanců dělá v Evropském parlamentu svou prací největší čest České republice?

hlasovalo: 12520 lidí

Protesty proti represivní syrské vládě, které, inspirovány takzvaným arabským jarem, vypukly 15. března roku 2011, byly ze začátku naprosto legitimní. Účastníci těchto protestů byli valnou měrou znepokojeni ekonomickou situací v zemi, již zhoršily implementace volnotržních ekonomických opatření, vleklé sucho a následná neúroda, s níž si syrská vláda nedokázala poradit. Tyto ekonomické „reformy“ (například privatizace velkých sektorů ekonomiky) zahájil otec současného syrského prezidenta Háfiz al-Asad a akceleroval je Bašár Asad. Pro mnohé může být překvapením, že se „socialistický“ a sekulární syrský režim inspiroval nefunkčním ekonomickým modelem „Made in Západ“. Připomeňme si, že Asadova vláda, obdobně jako Kaddáfího vláda, v té době spolupracovala s extrémně pravicovou administrativou George W. Bushe na věznění a mučení osob podezřelých z terorismu, a stála tak v očích mezinárodní arény na straně „dobra“.

Demonstrující také požadovali zavedení demokratických reforem, větší svobodu, propuštění politických vězňů, boj proti korupci apod. Z toho vyplývá, že Asadův režim, který byl v té době do jisté míry spjat se západními politickými a ekonomickými špičkami, nebyl a samozřejmě že není tak beránkovsky nevinný, jak se nám snaží někteří „analytikové“ namluvit.

Ukradená revoluce

Avšak již první protesty, jichž se účastnili lidé, kteří volali po radikálních reformách, nikoliv výhradně po hlavě prezidenta Asada, což je dodnes přetrvávající mantrou západních států a jejich arabských spojenců a Turecka, se záhy staly násilnými. Dne 20. března 2011, tedy pouhých pět dnů po zahájení „syrské revoluce“, několik demonstrujících vypálilo do základů sídlo baasistické strany a další přilehlé budovy a v následujících potyčkách přišlo o život sedm policistů a patnáct demonstrujících. Prezident Asad ze spáchání incidentu obvinil zahraniční konspirátory a násilnosti dále eskalovaly s oběťmi na obou stranách.

Podle oficiálních údajů bylo do konce července téhož roku při nepokojích usmrceno 1 600 civilistů a 500 příslušníků bezpečnostních sil; nelze tedy hovořit o jednostranné a drtivé ofenzívě syrských bezpečnostních sil proti naprosto bezbranným civilům. Zločiny byly páchány na obou stranách. Nicméně tyto údaje je nutné brát s rezervou, neboť jsou ovlivněny oboustrannou propagandou a chaotickou informační válkou.

Armáda chameleonů

Do civilních bojů se v červenci téhož roku zapojila Svobodná syrská armáda (FSA), kterou za pomoci turecké vojenské rozvědky založilo pět nebo sedm důstojníků zběhlých ze syrské armády s cílem „způsobit pád systému“ v Sýrii. V říjnu 2001 Turecko nabídlo FSA na svém území útočiště, „bezpečnou zónu“ a základnu, kde by mohla operovat. Ankara společně se Saúdy a Katarci začala těmto rebelům poskytovat zbraně a další vojenský materiál.

FSA měla oficiálně získat další pomoc ze zahraničí v listopadu 2011, a to od Dočasné národní přechodné rady v Libyi v podobě financí, zbraní a dobrovolných bojovníků. Koncem listopadu bylo asi 600 libyjských bojovníků nasazeno v Sýrii, jež tam vstoupili přes turecké území. Zahraniční pomoc pro FSA, které se podařilo získat podporu od Spojených států, Velké Británie a Francie, ale přitáhla i islamistické elementy sdružené kupříkladu v Syrské islámské osvobozenecké frontě (SILF), jejíž páteř tvoří salafisté a Muslimské bratrstvo. Tito islamisté na konci roku 2012 představovali polovinu ozbrojených sil bojujících proti vojskům Bašára Asada. V řadách Svobodné syrské armády bojovali a bojují taktéž další sunnitští militanti, dále pak Libanonci, Alžířané, Tunisané, Jordánci, a dokonce i bojovníci ze Saúdské Arábie. Není žádným velkým tajemstvím, že spousta bojovníků z FSA zběhla ke káidistické formaci an-Nusrá, jež se v roce 2013 stala nejlépe vyzbrojenou a motivovanou silou bojující proti Asadově režimu. FSA na druhou stranu navázala ambivalentní vztah s kurdskými milicemi YPG.

Zvěrstva spravedlivých

Ze západních sdělovacích prostředků i organizací, jako je třeba rebelům stranící Syrian Observatory for Human Rights (SOHR), se běžně dozvídáme, že FSA představuje legitimní odpor proti (nepochybně) brutálnímu Bašárovi Asadovi. Pomineme-li fakt, že tyto vojáky „dobra“ podporují represivní režimy se sídlem v Rijádu, Ankaře, Dauhá a Washingtonu, i oni se na syrském bojišti dopustili řady válečných zločinů.

V březnu 2012 napsali zástupci Human Rights Watch (HRW) otevřený dopis, v němž syrskou opozici včetně příslušníků FSA obviňují z únosů, mučení a poprav a žádají je, aby s těmito zločinnými praktikami skoncovali. Vojáci z FSA jsou HRW obviňováni z toho, že do svých řad systematicky rekrutují dětské vojáky včetně čtrnáctiletých dětí. V květnu 2013 bylo zveřejněno video, v němž jeden rebel z odnože FSA – Brigáda al-Farouq – vyřízl orgány z těla mrtvého syrského vojáka a jeden z nich si strčil do úst – a následně své soukmenovce vyzval, aby jej následovali a terorizovali alávity, kteří většinou podporují Bašára Asada. Tuto informaci, kterou zveřejnila BBC, již ale HRW nedokázala upřesnit. Pravost tohoto snímku potvrdila HRW. Tato organizace obvinila syrské rebely ze spáchání masové vraždy nejméně 190 civilistů během ofenzívy namířené proti syrské armádě dne 4. srpna 2013. Nicméně jak ze zprávy vyplývá, HRW si není jistá, zda toto zvěrstvo spáchala přímo FSA.

Je hodné zaznamenání, že organizace, jako je Human Rights Watch, přichází i s velice tvrdou kritikou na adresu syrských rebelů, přestože je příkladně vůči latinskoamerickým vládám a zemím, jimž se podařilo opustit mocenský orbit Spojených států, docela předpojatá. Není tudíž žádný důvod k tomu, abychom jejím zprávám o zločinech syrských rebelů nevěřili.

Mýty ohledně umírněných rebelů v Sýrii

Avšak pověry o tom, že v Sýrii existují umírnění rebelové v řadách FSA, rozmetává dokonce opozici nakloněná a již zmíněná organizace SOHR v jednom ze svých textů z února 2015, kde je uvedeno, že FSA není umírněnou silou, a dokonce to ani nepředstírá. Dále zde čteme: „Většina jejich lídrů a velitelů má silné džihádistické tendence a svou válku proti Damašku nazývají svatou válkou. Armádní útvary a jednotky FSA nesou nepříliš umírněná pojmenování. Její „přidružené organizace“ se pro představu nazývají (či nazývaly) Brigáda syrských mučedníků, Brigáda Tawhíd, brigáda Suqour al-Sham, Brigáda al-Farouq apod. V roce 2013 několik amerických vojenských představitelů pod podmínkou anonymity uvedlo, že odhady Pentagonu hovoří o tom, že v FSA je více než 50 procent „extremistických islamistických skupin“ a toto procento roste každým dnem. Americká televize NBC k tomuto tvrzení dodala, že FSA se skládá ze stovek malých jednotek – některé z nich jsou sekulární, jiné pak náboženské – ať už jde o náboženství radikální či mainstreamové – a zbytek jsou rodinné gangy nebo jednoduše zločinci.

Ono by bylo skutečně podivné, kdyby v prostředí války sycené jak Asadovou brutalitou, tak zločiny opozice podporované ze zahraničí existovala krystalická umírněná opozice. V této chaotické a běsné džungli nemůže být místo pro umírněné bojovníky s deklarovaným „zlem“.

Přes masivní podporu velmocí ze zahraničí FSA po čtyřech letech bojů v podstatě zkolabovala, jak se můžeme dočíst i na stránkách deníku International Business Times s tím, že tisíce vojáků, dříve bojujících pod záštitou FSA, přeběhlo ke káidistům z an-Nusrá. Bohatí byznysmeni z monarchií v Perském zálivu a Libye je jednoduše přeplatili. Bývalé kádry FSA si stěžovaly, že byly nedostatečně placeny a že nedostávaly zbraně v potřebném množství – tak proto asi. Ideály šly v boji za svobodnou Sýrii zřejmě stranou.

Neexistující armáda?

Americký prezident Barack Obama si v rozhovoru pro New York Times v srpnu loňského roku v návalu upřímnosti posteskl, že v Sýrii je mezi sekulárními rebely obtížné nalézt dostatečný počet spolehlivých kádrů, kteří by se dali trénovat, vyzbrojit a financovat. To je trochu patálie pro někoho, kdo vynaložil jednu miliardu dolarů na trénink a vyzbrojení téměř 10 000 „rebelů“, které nechal následně odvelet do Sýrie, aby zde bojovali proti vojskům Bašára Asada, o čemž informoval dokonce i deník Washington Post (nepočítaje v to speciální výcvikový program Obamova kabinetu za 500 milionů dolarů, který naprosto selhal).

V informační válce obestírající konflikt v Sýrii se dokonce objevily zvěsti o tom, že Svobodná syrská armáda de facto neexistuje. Toto konstatování však nepadlo z úst žádného konspiračního teoretika, ale opakovaně z úst věhlasného reportéra Roberta Fiska. Další smrtelnou ránu efektivitě „umírněných rebelů“ sdružených kolem FSA zasadil v říjnu letošního roku novinář publikující v Independentu a specialista na dění v Sýrii Patrick Cockburn, který napsal: „Svobodná syrská armáda byla vždycky mozaikou frakcí a dnes je vesměs neefektivní.“

Není snad ani tak zvláštní náhodou, že FSA povstala jako Fénix z popela zrovna ve chvíli, kdy se Rusko jako v pořadí už desátá země zapojilo do bombardování Sýrie. De facto neexistující a neefektivní Svobodná syrská armáda jako by znovu získala důvod k existenci a představuje marnou snahu pro resuscitaci umírněné opozice v Sýrii, kterou přece nelze bombardovat.

Pokračování příště

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniel Veselý

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Demonstrace před parlamentem? Zcela nezákonná. Zkušená pořadatelka Lenka Procházková srovnává s vlastní zkušeností a hovoří o metodách z Majdanu

21:48 Demonstrace před parlamentem? Zcela nezákonná. Zkušená pořadatelka Lenka Procházková srovnává s vlastní zkušeností a hovoří o metodách z Majdanu

Nad tím, že desítkám demonstrantů umožnili policisté ve středu 11. července oblehnout hlavní vchod d…