Summit parlamentních delegací NATO je vnímán jako „předprogram“ velkého summitu Severoatlantické aliance, který proběhne za několik dní v Ankaře. Ten je samozřejmě završením dlouhodobých příprav a setkání zákonodárných sborů je jedním z fór, kde se ladí a připravuje agenda. Jak zdůraznil Tomio Okamura, na summit jsou zváni všichni předsedové parlamentů a pro Česko to znamená účast obou komor, bez ohledu na aktuální politické rozložení. To tedy znamená, že v osobě Miloše Vystrčila má zastoupení i opozice, byť alianční spojenci si podle něj jsou vědomi, jaká je česká politická realita a kdo má aktuálně mandát od občanů.
Je Petr Macinka arogantní?Anketa
Oba předsedové ale ujistili, že budou respektovat mandát, který jim pro Istanbul dala vláda. Rovněž mezi jejich kancelářemi probíhalo určité ladění společného postoje. „Pro mě nebyl žádný problém podklady z ministerstva zahraničí a ministerstva obrany naplňovat. Všechny věci, co v nich byly, konvenují s tím, co jsem říkal. Že NATO má být jednotné, že máme posilovat evropský pilíř a že bychom měli zvyšovat naše výdaje na obranu,“ uvedl předseda Senátu.
„V mandátu české vlády jsme si odsouhlasili, že budeme usilovat o dosažení výdajů na obranu ve výši dvou procent, což je český zákon,“ uvedl na svém brífinku na letišti Kbely Tomio Okamura. Tento zákonný požadavek Fialova vláda v loňském roce nedodržela a předseda Poslanecké sněmovny je připraven to spojencům vysvětlit. „To je problém a ze zahraničí se ná na to samozřejmě ptají,“ dodal. Závazkem vlády rovněž je naplňovat dalších 1,5 procenta na infrastrukturní výdaje s obranou související. Oba předsedové také čelili dotazům, jak hodlají případně vysvětlovat české spory o účast za hlavním summitu v Ankaře, které skončily až před Ústavním soudem. Podle Okamury spojenci situaci chápou.
Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Východní konec Západu
Hostitelem parlamentního summitu je Numan Kurtulmuş, šestašedesátiletý akademik v oblasti ekonomie s gruzínskými předky, jehož rodina reprezentuje specifickou pozici Turecka v regionu, který byl kdysi z Istanbulu (z původního názvu Konstantinopol se přejmenoval až před sto lety) ovládán kompletně. Turecko je současně jedním z nejstarších členů NATO, společně s Řeckem se v roce 1952 stalo součástí prvního rozšíření Aliance po pouhých třech letech její existence. Pro USA bylo zajímavé s ohledem na studenou válku jako historický protivník Ruska v regionu na hranici Evropy a Asie.
Členství v alianci přineslo spojenectví Turecka se Západem, která vyústila i v koketování s jeho integrací do EU. Ta však nebyla reálná ani v době, kdy ještě bruselské společenství nevidělo jako svůj hlavní smysl nastolování kohezí mezi různorodými regiony. Důvodem byla především nestabilita celého regionu. Zatímco Istanbul je dnes v podstatě čistým Západem a přímořská letoviska vyhledává na dovolenou celá Evropa, hornaté vnitrozemí na východě země píše zcela jiný příběh. Včetně složité národnostní situace v příhraničních územích, které část domorodců nazývá Kurdistán.
V hornaté oblasti žije indoevropský národ, který je někdy označován za ten největší bez vlastní státnosti. Jeho teritorium zasahuje do území celkem čtyř států – Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Jeho temperament bohužel odpovídá zvykům oblasti, takže v Ankaře je i jeho politická reprezentace považována za teroristické hnutí. Příběh s Kurdy ale ukazuje, jak je region provázán. Turecko a Írán jsou dva sousedící národy o populaci kolem devadesáti milionů, jejichž vztahy zásadně ovlivňují dění v regionu. A vzhledem k jeho významu i na celém světě. V posledních týdnech, kdy s Íránem bojuje největší z členských států NATO, jsou regionální vazby aktuálnější než dříve. Ještě před 110 lety byl region ovládán z Konstantinopole. Místní sultanát měl sice pověst „nemocného muže Evropy“ a jeho postupné územní ztráty na Balkáně udělaly z regionu zadní dvorek pro zájmy mocností, v regionu Blízkého východu však udržoval stabilitu.
Fotogalerie: - Jak jsem se (ne)mýlil v politice
V průběhu první světové války se Mehmed V. postavil na stranu Německa. Důvodem byl především incident s Británií, která v docích zabavila nové lodě, které si objednala a zaplatila Osmanská říše. Britové s nimi následně přes poměrně vstřícnou společnou historii nakládali jako s nepřítelem. Po kapitulaci 30. října 1918 došlo k rozpadu říše, ze které si vítězní spojenci rozebrali, o co měl kdo zájem. Hranice mezi britským a francouzským záborem byla kreslena od stolu a bez znalosti místních reálií a důsledky region v nejrůznějších válečných střetech pociťuje dodnes.
Složité vazby na ParlamentníchListech.cz v minulosti vysvětlovala Tereza Spencerová, a aktuální byly o během deseti let občanské války v Sýrii, do které se propsala všechna historická rozhodnutí.
Okamuru s Vystrčilem vezmou do fabriky
Summit v Ankaře zastihuje NATO v přelomovém období a tomu odpovídají i jeho očekávání. Parlamentní setkání v Ankaře začalo v neděli večer neformální večeří při plavbě po Bosporu. V pondělí proběhne samotné pracovní setkání, jehož se zúčastní i prezident Recep Tayyip Erdogan. Pro mezistátní setkání ve formátu celé Aliance existují velmi striktní diskusní pravidla. Předsedům jednokomorových parlamentů jsou na příspěvek vyhrazeny tři minuty, těm z dvoukomorových pouze dvě.
Česká delegace má ještě před odletem navštívit sídlo společnosti Bayraktar. Národní technologické centrum má připravenu prezentaci. Výrobky této společnosti se před několika lety staly v podstatě synonymem pro vojenské bezpilotní letouny, když jejich nasazení rozhodlo válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach. Bayraktar, česky vlajkonoš, se stal také symbolem, že i Turecko je v rámci NATO schopno být lídrem inovací. Stará země na Bosporu tak chce spojencům ukázat i svou budoucnost.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
