Obě země se v současné době obviňují z vyprovokování onoho incidentu. „Incident náhodný nebyl. Dá se předpokládat, že za zosnováním by mohla stát určitá klika kolem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka,“ zmínil Šťáhlavský. Porošenkovi totiž podle něj klesá popularita v prezidentském souboji.
„Současně je dost zvláštní, jak se sám Porošenko postavil k vyhlášení výjimečného stavu, protože ho podepsal s tím, že platí od 26. 11. do 26. 12. Pak se tam stalo několik nepochopitelných zvratů. Ta příprava z pozice prezidenta Ukrajiny je dost špatná nebo možná i nepravděpodobná. Takže můžeme předpokládat, že tam jsou síly, které využily agrese v Kerčském průlivu k pomoci ukrajinskému prezidentovi,“ dodal.
Pořad najdete ZDE.
„Stejně tak to ale mohlo být jinak, mohla to být provokace ruských tajných služeb nebo ukrajinských služeb. Protože víme, že na těch třech ukrajinských plavidlech byli minimálně příslušníci ukrajinské kontrarozvědky. A to vyvolává otázky, co měli za lubem,“ dodal Šťáhlavský, že se spekuluje i o tom, že chtěli vyhodit do vzduchu Kerčský most spojující pevninské Rusko s anektovaným Krymem.
Fotogalerie: - Atomové zbraně v Brdech
„Šlo o agresi, je jenom otázkou, kdo za ni stojí a kdo ji vyprovokoval,“ zmínil Šťáhlavský. Moderátor pak zmínil skutečnost, že preference však klesají i ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Je pravdou, že by mohl mít stejnou motivaci. Kdyby tady však nebyla dvě ale – inerce prozápadního myšlení, že na vině je Rusko. A Rusko si také poměrně zvyklo, že je v sankčním režimu a že je samo pro sebe,“ zmínil moderátor rozhlasu.
„Myslím si, že ta krize je vyčerpaná. Rusko se nechalo slyšet, že rozmístí rakety S400 na Krymský poloostrov, je možné, že i pro toto došlo ke konfliktu. Aby se mohlo dál vyzbrojovat,“ dodal Šťáhlavský. Ukrajina podle něj ví, že si válku nemůže dovolit. Porošenko svými slovy o válce chce jen stmelit společnost.
Jsou Rusko a Ukrajina na prahu války? Nad prohlubujícím se sporem v Událostech, komentářích debatovali i senátor Pavel Fischer (nestr.) a bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta (ČSSD).
Apel ze Senátu
V příhraničních částech Ukrajiny platí válečný stav, který země nezavedla ani v roce 2014 při ruské anexi Krymu a počátku bojů na Donbase. Senátní zahraniční výbor podpořil prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČR, které odsoudilo násilný postup ruského námořnictva proti ukrajinským lodím v Černém moři. Současně dnes jednomyslně připomněl svůj odmítavý postoj k ruské anexi ukrajinského Krymu, kterou označil za výsledek agrese bez opory v mezinárodním právu.
Fischer upřesnil, jak chtějí prosadit, aby tento apel ze Senátu zněl z Česka i dál. „České ministerstvo zahraničí jasně promluvilo. Když se díváte na zemi jako takovou, je velmi důležité, co říkají prezident, ministr, ale i to, co se děje v Parlamentu. To, že jsme to usnesení jednomyslně přijali, má velkou sílu, jelikož jde napříč politickými stranami,“ míní senátor, který dodal, že i EU již dospěla ke společnému stanovisku a je zde vývoj.
Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
Reagoval i na Fischerova slova o tom, že je dobré slyšet jednoznačný hlas Parlamentu ČR. To je podle Bašty pravda, ale bohužel to nemůže říct i o parlamentu ukrajinském. „Tam mi silně vadil nejednoznačný hlas ukrajinského parlamentu, který se v případě vyhlášení válečného stavu zachoval velmi nestandardně,“ připomněl.
S Ruskem je nyní potřeba vyjednávat naprosto jednoznačně, srozumitelně, ale také jednotně. „V tom smyslu je pozice České republiky velmi důležitá a cenná. Jde o to, že Rusko naslouchá silným hlasům,“ řekl Fischer s tím, že telefonát tureckého prezidenta dostál na druhé straně drátu vyslyšení. „Zato když se s Putinem zkoušel spojit Porošenko, tak mu nebylo odpovězeno. Tady skutečně chybějí základní komunikační kanály,“ dodal.
„Celá záležitost se vyřeší nejpozději 31. března, když proběhnou ukrajinské prezidentské volby, to s tím má, alespoň podle toho, jak reagovali ukrajinští poslanci, jednoznačnou souvislost,“ predikoval závěrem Bašta a zdůraznil, že to však neznamená, že se Rusko vzdá anektovaného Krymu, to je prý záležitost, ve kterou už nemůže doufat vůbec nikdo.
Názor analytičky
„...tož Německo s Francií zarazily další sankce proti Rusku, šéf slovenského parlamentu natvrdo říká, že Porošenkovi nevěří... Berlín po Porošenkovi chce dokonce důkazy, že se u Kerče stalo vše tak, jak Kyjev tvrdí (jen si představte, 'bašta Západu' chce důkazy, že Rusko něco provedlo, už nestačí, že se prostě řekne 'hajly lajkly'!!!)... Trump se ptá, proč Ukrajina nepožádala o volný průchod lodí, když na to existují zaběhané procedury... a Pentagon zdůrazňuje, že se o US základně na Ukrajině nejednalo a nejedná...“ konstatovala následně na svém facebookovém profilu analytička Tereza Spencerová.
„Zkrátka, Ukrajinu sice nepouštíme, ale lúzra Porošenka ano... Už mu nikdo nedá ani kůrku, ať si doma vymýšlí, co chce... A bude se čekat na Julču, až to po volbách v březnu vezme po něm... Že jako všechno lepší než Poroch... A přitom se budou všichni modlit, aby kradla míň, než napoprvé..“ zakončila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
_profil_top.jpg)
