„Ta Čína mě doslova a do písmene totálně vyčerpala. Já když jsem odjížděl do Číny, po těch Irácích a po těch Afghánistánech, myslel jsem si, že už jsem viděl všechno, že už mě nic nerozhodí, že už mě nic nepřekvapí, a ta Čína mě prostě vyliskala jako nic v životě. Já jsem tam podle mě zůstal příliš dlouho,“ vysvětloval Etzler v rozhlase. V Číně žil sedm let, přičemž většina jeho kolegů tam vydržela jen čtyři roky.

• Celý rozhovor naleznete zde.

V Číně byl podle svých vlastních slov permanentně pod tlakem, protože nevěděl, odkud může přijít úder. Obtěžují vás úřady, obtěžuje vás policie, obtěžuje vás i tajná policie. A k tomu všemu strašlivé ovzduší. „Žijete v obrovském smogu. Tam nejde pouze o to, že mám dneska astma, které jsem neměl, když jsem odjížděl do Číny, a že to je prostě strašně nezdravé. Ale představte si, že žijete dva tři čtyři týdny v jakémsi šedohnědém oparu. Já jsem si připadal jako v nějakém apokalyptickém filmu. Nevidíte více než na tři čtyři sta metrů. Jsou týdny, kdy nevidíte mraky, kdy nevidíte slunce, nebo ho vidíte jen tak zastřené,“ popisoval Etzler život v zemi, která dnes ekonomicky konkuruje Spojeným státům. Pochopil tak, proč si lidé žijící v Číně tolik fotí modrou oblohu, když jsou zrovna mimo Čínu.