Maďarská vláda se od začátku migrační krize staví jasně proti přijímání ilegálních migrantů a také jako první v Evropě začala na podzim 2015 proti migrační vlně podnikat konkrétní kroky. Jedním z nich bylo vybudování hraničního plotu na hranicích se Srbskem. Přes počáteční velmi tvrdou kritiku většiny členských států EU většina z nich v oblasti migrační politiky rovněž přitvrdila. Jedním příkladem za všechny je Rakousko a jeho ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Zatímco uprchlické kvóty odmítá více států, k žalobě proti Evropské komisi se vedle Slovenska odhodlalo právě jen Maďarsko. Dle očekávání Evropský soudní dvůr námitky Bratislavy a Budapešti zamítl a obě země tak čelí hrozbám vysokých pokut. A to přesto, že slovenský premiér Robert Fico si mezitím „posypal hlavu popelem“ a vyjádřil přání přimknout svoji zemi k „tvrdému jádru“ Evropské unie. Podle mnohých tak zradil partnery Slovenska ve Visegrádské čtyřce.
Rovněž reakce Slovenska na rozhodnutí Evropského soudního dvora je o poznání mírnější. Naproti tomu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v bezprostřední reakci nešetřil tvrdými slovy. „Politici z Bruselu znásilnili evropské právo a hodnoty. Maďarská vláda považuje resumé Evropského soudního dvora za neuvěřitelně nezodpovědné,“ konstatoval na tiskové konferenci šéf maďarské diplomacie dle britského deníkuThe Telegraph.
Jak uvádí polský server Wpolytice s odkazem na německá média, premiér Orbán v reakci na rozhodnutí soudu napsal osobní dopis šéfovi Evropské komise Junckerovi. Evropskou unii v něm obvinil z používání násilných prostředků proti Maďarsku ve snaze prosadit přijetí uprchlických kvót. „Naše země na rozdíl od mnoha dalších členských států EU nikdy nebyla koloniální velmocí, a nemá proto vůči migrantům ze třetího světa žádné povinnosti,“ uvedl Orbán.
Orbán dále dodal, že Maďarsko není uprchlickou zemí a nehodlá se jí ani v budoucnosti stát. Aktuální průzkum centra Szazadveg navíc ukazuje, že Orbánova vláda se v boji proti uprchlickým kvótám opírá o značnou podporu veřejnosti. Celých 72 % oslovených respondentů uvedlo, že vláda by měla i nadále proti uprchlickým kvótám bojovat. Průzkum přitom probíhal mezi prvním a čtvrtým zářím, tedy ještě před rozhodnutím Evropského soudního dvoru.
Na svých postojích v oblasti migrace si trvají také polští politici. „Čekali jsme, že Evropský soudní dvůr rozhodne tímto způsobem. Nicméně ani tak nehodláme na naší migrační politice nic měnit,“ konstatovala premiérka Polska Beata Szydlová. Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski označil kvóty za protiprávní a vyzval své kolegy ve vládě i polskou veřejnost, aby proti tomuto nařízení Evropské komise rovněž i nadále bojovali. „I nadále se budeme bránit, protože bezpečnost země je nejdůležitější.“
Psali jsme:
autor: Josef Provazník
