Vedoucí premiérské kanceláře Gergely Gulyás připomenul, že konec zastropování přichází dva dny poté, co na ruskou ropu byly uvaleny sankce Evropskou unií. A stěžoval si, že jsou to právě tyto sankce, které Maďarsko přinutily zastropování ukončit.
Firma MOL, která dodává v Maďarsku benzín a naftu, v dopisu ministrovi energetiky uvedla, že bez dovozu není schopna zajistit dodávky. A požádala vládu, aby dovážela ropu Brent. Šéf MOLu poznamenal, že asi na čtvrtině pump došlo k vyčerpání zásob, což se v historii společnosti ještě nestalo. Mimo jiné ovšem také stoupla spotřeba, MOL prodal 2,2 miliardy litrů paliv, oproti 1,5 miliardy minulý rok. Jen za první týden v prosinci se prý prodalo padesát milionů litrů paliv, tedy o 60 % více než ve stejném období minulý rok.
Nicméně faktorů, které hrají roli v nedostatku ropy, je více. V polovině listopadu přestala ropa proudit ropovodem Družba kvůli ruskému zásahu transformátoru nápajejícího pumpu. Dodávky byly obnoveny, ovšem se sníženým tlakem.
Jak informují maďarská média, problémy měla i dunajská rafinérie firmy MOL ve městě Százhalombatta. Dlouhou dobu fungovala jen na 55 % své kapacity, protože během údržby byla nalezena prasklina. Zda od té doby byly závady vyřešeny, není známo.
Že zastropování bylo neudržitelné, protože evropské sankce vyhnaly cenu ropy nad úroveň, kdy se dovozcům vyplatilo ji do Maďarska dodávat, píše i deník Financial Times. „Zastropování, které cenu na benzínce ustanovilo na přibližně 1,20 eura, nejnižší v Evropě, bránilo dovozcům v zisku. Ztráta dovozu a poruchy, které srazily domácí produkci na polovinu v rafinerii MOLu u Budapešti, Maďarsku ponechaly v posledních týdnech jen třetinu jeho normální zásoby,“ uvádí FT.
Maďarsko se tak přidá k zemím, kde bude zavedena tzv. WFT (windfall tax), tedy daň z nadměrných zisků. Dle Euronews ovšem zastropování mělo stejně skončit k 31. prosinci. MOL kromě rafinerie u Budapešti provozuje ještě rafinerii v Bratislavě, kterou hodlá upravit, aby mohla zpracovávat i lehčí ropu Brent (v současnosti zpracovává ruský Ural) a zásobovat jí Maďarsko.
O zmíněný ropovod Družba se dle Euronews zajímá i Polsko. Ze dvou zdrojů zaznívá, že Poláci chtějí přimět Německo, aby podpořilo sankce na polsko-německou sekci ropovodu Družba, aby se mohli vyvléct ze smlouvy o dodávákách ropy s ruskou společností bez placení pokut. Evropské sankce se totiž vztahují na ruskou ropu dopravovanou po moři, ovšem ropovod Družba v sankcích zatím zmíněn není. Což je problém pro společnost PKN Orlen (která působí i v Česku – pozn. red.), jež má nasmlouvány dodávky z ropovodu v dlouhodobé smlouvě, u níž by musela platit pokutu za zrušení. Ale pokud by EU na ropovod uvalila sankce, alespoň na jeho severní část, tak by firma mohla z kontraktu vycouvat bez trestu. Jak server připomíná, jižní větev Družby zásobuje Maďarsko, Slovensko a Česko, které by narozdíl od Polska a Německa měly problém zásobování ropou diverzifikovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.