Připomenutý text byl reakcí na stanovisko říšského protektora, který vydal předchozího dne pro obyvatele protektorátu Čechy a Morava „Výstrahu“. V ní je vyzýváno k zaměření všech sil na udržení klidu a nerušeného běhu veřejného života, zejména hospodářství. Pokud by toho někdo nedbal, mohl by se prý nadát „přísného potrestání“. Zejména je varováno před sabotážemi, čímž se rozumí jakékoliv narušení veřejného života a hospodářství, zejména poškozování důležitých zařízení, ale rovněž například „rozšiřování nepravdivých zpráv slovem i písmem“. Zároveň se od obyvatelstva žádá bezpodmínečné uposlechnutí všech pokynů. „Odpovědnost za všechny sabotážní činy nese nejen pachatel, ale veškeré obyvatelstvo,“ stojí v závěru výstrahy.
Komentář Ferdinanda Peroutky vyšel na titulní stránce Lidových novin 27. srpna, jen pár dní před vypuknutím druhé světové války (Vedlejší text na titulní straně nesl titulek: Válečné činy Polska. Německý tisk: Nelze již klásti žádné umírňující slovo). Peroutkův text byl nazván „Povinnost je jasná“, a jeho obsahem byla podpora zveřejněné výstrahy.
Peroutka zahajuje svůj text úvahou, že v Evropě proti sobě stanuly síly, jaké historie nepamatuje. Naproti tomu síly, které zbyly českému národu, prý v tomto kontextu ani nestojí za zmínku a nedokáží pohnout dějinami „ani o vlas“. „Mohou být vynaloženy ke klidnému udržení národa způsobem práce a všech druhů civilního usilování,“ doporučuje namísto toho Peroutka.
„V této chvíli, kdy dnešek neví, jak bude vypadat jeho nejbližší bratr zítřek, vykonala vláda protektorátu svou povinnost: vyložila národu, jakou nesmírnou cenu bude pro něj míti klid a zdrženlivost,“ oceňuje dále. Kdo to myslí s národem dobře, měl by prý s tím vládě pomoci.
Připouští, že někomu by se za daných okolností mohlo zdát více povznášející „sehnat někde nějaký bubínek a zabubnovat na něj“. Peroutka ale namítá, že až doposud osud národa vždy zachraňovali spíše ti, kteří jej viděli realisticky. „Realismus je přirozená taktika malého národa. Vznikne-li v Evropě konflikt, chovejme se tak, jako už kolikrát v kritických chvílích svých dějin – s realistickým pochopením situace,“ doporučuje.
„Vzdali jsme se svých pevností umělých a přirozených loni v září. Byli jsme odzbrojeni letos v březnu. Nezbývá nám nic, čím bychom se mohli vmísit do gigantického zápolení národů, jestliže vypukne,“ psal dále Peroutka. Z ciziny prý občas přijde rozhlasovými vlnami nějaké doporučení nebo „taktický plán“ jak se chovat. Taktika se však podle Peroutky musí dělat doma. „Nyní je, jak i naše vláda vyjádřila, hlavní naší taktikou, abychom v této krizi zachránili fyzický život národa bez velkých škod a ztrát,“ píše.
Incidenty, které se odehrály od obsazení Čech a Moravy 15. března, podle něj k ničemu nevedly. Nikdo prý nemá právo tímto národ poškozovat.
„Jediný stát, jímž se můžeme zastřít, je morální čistota naší věci. Učili jsme se, že pravda vítězí. To však neznamená, že vítězí osamělý jedinec, který je schopen ztropit někde nějaký incident. Naší pravdou je nesmrtelnost našeho národa,“ uzavírá Peroutka svůj komentář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
