Osm Tchajwanců zadržela česká policie loni v lednu na základě mezinárodního zatykače vydaného v Číně. Krutina nyní uvedl, že jeho klienti získali dočasnou azylovou ochranu. Hana Malá z tiskového oddělení vnitra na dotaz ČTK upřesnila, že nejde o azyl, ale takzvanou doplňkovou ochranu. „Vzhledem k tomu, že se jedná o správní řízení, které je podle zákona o azylu neveřejné, nebudeme k případu poskytovat jakékoliv bližší informace,“ sdělila.
„Podle vyjádření Ministerstva vnitra jim v Číně hrozí skutečné nebezpečí, například nelidské zacházení, mučení a smrt,“ napsal o zadržených Krutina. „Moji klienti si velice váží tohoto gesta a jsou šťastní, že se podařilo na čas odvrátit nebezpečí, které jim objektivně hrozilo v totalitní Číně,“ dodal. Podal žádost, aby bylo všech osm cizinců propuštěno z vazby.
Doplňková ochrana je na rozdíl od azylu poskytována na dobu určitou. Po uplynutí dané doby se přezkoumává, zda trvají důvody jejího udělení, a pokud ano, úřad platnost ochrany prodlouží.
„Obecně lze říci, že udělení mezinárodní ochrany znamená nemožnost vydání do státu, vůči kterému byla ochrana poskytnuta. Neznamená ale beztrestnost. ČR může buď převzít trestní stíhání, pokud o to požádá dotčený stát, nebo sama zahájit trestní stíhání, pokud jsou dotčené činy trestné i podle českého práva,“ upozornila Malá.
O přípustnosti vydání nejprve loni rozhodl pražský městský soud, jeho názor pak před měsícem potvrdil Vrchní soud v Praze. Justice uvěřila čínským zárukám, že zadrženým mužům nehrozí za podvod nezákonné pronásledování nebo trest smrti. Vydání by ještě musela povolit česká ministryně spravedlnosti.
Krutina poukázal na napjaté vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem. Upozornil na přesvědčení svých klientů, že extradice by pro ně znamenala jistou smrt, a to dost možná ještě před koncem soudního procesu.
Čínská policie uvádí, že muži páchali trestnou činnost od července 2017. Údajně se vydávali za policisty, prokurátory i ostatní představitele čínských státních orgánů. Přes internet prý kontaktovali Číňanky žijící v Austrálii a přiměli je k převedení celkem 62 milionů korun na své bankovní účty.
Zahraniční média a lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně mučení vězňů. V roce 2014 například organizace Amnesty International zdokumentovala výrobu mučících nástrojů v čínských továrnách a na konkrétní případy mučení vězňů v Číně upozornila organizace Human Rights Watch.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
