Tomáš Halík před několika dny v MF Dnes sdělil, že nemá nic společného s iniciativou, která žádá papeže Františka, aby arcibiskupovi pražskému, kardinálu Dukovi neprodlužoval mandát. Signatáře této iniciativy naopak přesvědčoval, aby dopis do Vatikánu neposílali, protože to nemá smysl.
„Vím, že takové texty opravdu neputují na papežův stůl, protože jestli je Vatikán na něco alergický, tak jsou to rady těch, kteří o radu nebyli žádáni. Pokud člověk nedostane z nunciatury obálku s latinským upozorněním, že má odpovídat na položené otázky pod ‚papežským tajemstvím‘, jeho názory na místní církevní záležitosti se papežská kurie nebude zabývat, protože má po celém světě s více než miliardou katolíků starostí dost,“ sdělil Halík.
To však neznamená, že by pan profesor souhlasil s tím, jak se Dominik Duka ve svém úřadu chová. Příliš prý nerozumí ani tomu, proč na něj „ovčáčkovským způsobem“ útočí tajemník kardinála Duky Milan Badal.
„Ano, v posledních letech se naše politické názory v mnohém silně liší, ale dokud mne nezačal kardinálův nešťastný mluvčí páter Badal ovčáčkovským způsobem napadat na svém Twitteru, v televizi a rozhovorech na ParlamentníchListech.cz a neotevřel rozhovorům pana kardinála zeširoka tuto podivuhodnou tribunu, mohli jsme si bratrsky mnohé věci vyříkat tváří v tvář. Teď už je trochu pozdě, v potlesku lidí jako Zeman, Klaus, Mynář, Okamura, Bobošíková, Ringo Čech, čtenářská obec ParlamentníchListů.cz a mnohých dalších nových fanoušků našeho kardinála můj hlas jistě zaniká,“ dodal Halík.
Ve věcech církevních prý teolog respektuje autoritu kardinála Dominika Duky, ale ve věcech světských si ponechává své vlastní názory a neobává se projevit je nahlas. Halíkovi se zdá, že se Duka příliš sblížil s politiky a především s prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Místo toho, aby se scházel s prezidenty, by se měl Duka raději setkávat s mladými věřícími, kteří pochybují o správnosti jeho kroků. Jinak se můžeme dočkat toho, že křesťanství v České republice jednoho dne ztratí svou duchovní hloubku a morální poctivost.
Když si Halíkova slova přečetl tajemník kardinála Duky Milan Badal, neudržel se a zareagoval.
„Vážený otče Tomáši, pane profesore, vzhledem k vývoji událostí už se ani neodvažuji použít tykání, k němuž jsme kdysi dospěli, prosím však, aby vykání bylo bráno ne jako výraz odstupu,“ začal Badal zvolna.
Prý leží v nemocnici se zápalem plic, ale i tam se dozvěděl, jak se o něm Halík v médiích vyjadřuje. Badal by prý mohl polemizovat o všech tezích, které Halík napsal, ale protentokrát si vybral jen jednu. Odmítl, že by byl nešťastným mluvčím, který se uchyluje k ovčáčkovským útokům na své okolí.
