„Skutkový děj byl jednoznačně prokázán,“ uvedla předsedkyně senátu Anežka Pudilová. Soud podle ní vycházel nejen ze záznamů odposlechů obžalovaných, ale i z dalších důkazů. Zejména ale v odposleších bylo podle ní možné rozlišit, že v případě jednání s třemi tehdy rebelujícími poslanci se běžná politická jednání přesunula do „neformální“ roviny.

Trestné činnosti se podle soudkyně zcela bezpochyby dopustil nejen Nečas, ale i jeho žena a Boček. V jednáních s poslanci nebyli pouze prostředníky, ale byli často aktivnější než bývalý předseda vlády. Motivaci Nečasové pak ilustrovala podle předsedkyně senátu zejména jedna z jejích SMS, kde napsala, že „maká jako jediná, aby svět zůstal jejich“. Ženě soud uložil také desetiletý zákaz vykonávat vysokou funkci ve státní správě.

„Trvalo to neuvěřitelných deset let, ale Nečas a Nagyová jsou v kauze trafik vinní. Další důkaz toho, že jsme konali svoji povinnost!“ poznamenal Robert Šlachta, který tehdy zásah na Úřadu vlády vedl z pozice šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Trvalo to neuvěřitelných deset let ale Nečas a Nagyová jsou v kauze trafik vinní. Další důkaz toho, že jsme konali svoji povinnost!

— Robert Šlachta (@RobertSlachta) June 13, 2023

„Nečas odsouzen za ‚uplácení‘. To je taková šaškárna,“ zareagoval komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Nečas odsouzen za "uplácení".
To je taková šaškárna.

— Jindřich Šídlo (@jindrichsidlo) June 13, 2023

Nečas byl již dříve pravomocně odsouzen. V květnu dostal roční podmínku a peněžitý trest 100 000 korun za lživou výpověď ve prospěch manželky v kauze zneužití vojenského zpravodajství. Stal se tak prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze.

Nečasova někdejší milenka a šéfka jeho kabinetu Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance Úřadu vlády. Dostala pravomocně podmíněný trest a zákaz činnosti. Bývalý prezident Miloš Zeman Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost: prominul jí zbytek zkušební doby.

Zásah policie na Úřadu vlády, Ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se uskutečnil v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, některé dosud neskončily. Znamenal velký otřes na domácí politické scéně – otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, kromě občanských demokratů se to týkalo i ČSSD. Příležitost využil tehdejší prezident Miloš Zeman ke jmenování úřednické vlády.