Křest knihy armádního generála Miroslava Vacka „Celý život v jednom šiku“, kterou vydalo Nakladatelství Victory Litvínov ve spolupráci s Klubem českých a slovenských absolventů MGIMO, přilákal do Střediska ruské vědy a kultury v Praze nejen politiky jako senátora Jaroslava Doubravu či místopředsedu KSČM Josefa Skálu nebo publicisty jako profesora Jana Campbella, ale třeba také hudebníka Felixe Slováčka. „Nepovažuji se za spisovatele, ale vykladače prožitého. Měl jsem to štěstí, že jsem koncem roku 89 byl u toho. Názvem Celý život v jednom šiku jsem chtěl vyjádřit, že jsem měl jedny názory na život, což ale neznamená, že jsem i dříve neměl připomínky. Těžko však snáším lidi, kteří zastávali vysoké funkce, a to nejen v armádě, ale po roce 89 je tvrdě změnili,“ vysvětlil na úvod slavnostní akce Miroslav Vacek.

„Mrzí mě, když dnes největšími kritiky minulého politického režimu jsou ti, kteří byli zpravidla buď velmi iniciativní až horliví, práce moc neodvedli, ale dovedli předstírat, jaký mají zájem na budování armády a podobně. No a po politickém převratu v roce 1989 se ukázali v celé své nahotě. Chápu, že proti socialismu měl a má výhrady ten, kdo třeba přišel o majetek, usedlost, továrnu, co jeho předkové vybudovali. Ale ti, kteří nic neutrpěli a dnes si hrají na velké trpitele, to jsou lidé, které nemám rád. A tak se v té knize o nich také občas zmiňuji,“ naznačil armádní generál, že pro někoho nemusí být jeho kniha právě příjemné počtení. „Mnozí doslova parazitovali na socialistickém zřízení, ale teď dělají vše pro to, aby byli považováni za bojovníky proti předchozímu režimu,“ dodal Miroslav Vacek.

Herci už nevysvětlují, proč ty komunistické blbečky hráli

Někdejší ministr obrany nejprve ve vládě Ladislava Adamce a posléze Mariána Čalfy se v knize pouští i do těch, kdo sloužili v diplomatických službách, jejich děti vystudovaly v zahraničí, sami měli všechno, co potřebovali, a teď vykládají, jak trpěli. „Nebo sportovci. Uznávám, že sportovat vrcholově je skutečně umění. Vážím si jich za jejich výkony. Ale ten, kdo vykládá, jak mu bylo křivděno, tak to také není ono. Chodilo se do pracovních záloh, kde hráli hokej, vypracovali se, v osmnácti letech už hráli hokejovou ligu, no a potom usilovali o to, aby se dostali do zahraničí a vydělali co možná nejvíce peněz. No a pokud takoví lidé do toho míchají své politické názory, tak jsou trapní,“ konstatoval armádní generál, jehož do této hodnosti jmenoval Václav Havel.