Sněmovna smlouvu dostala od vlády loni v říjnu, začala se jí zabývat v listopadu. Vraceli se k ní v prosinci a následně v lednu a v březnu. Úvodní kolo ukončili až v úterý. Senát přitom ratifikaci schválil bez větších potíží v dubnu, když snahy ODS o odklad nepodpořil. Rovněž v dolní parlamentní komoře smlouvu zpochybňují občanští demokraté, kteří se obávají jejích dopadů a pochybují o souladu s Ústavou.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale několikrát ujišťoval, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádné další zatížení nad závazky, které už dalo v rámci Evropské unie. V úterý také připomínal, že Česká republika je posledním unijním státem, který zatím smlouvu neratifikoval.
Souhlas obou parlamentních komor ratifikační proces neukončí. Smlouvu musí ve finále stvrdit prezident.
Dohoda, kterou podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí, nabyla platnosti bez ohledu na postoj Česka začátkem loňského listopadu. Podařilo se dosáhnout toho, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.
Americký prezident Donald Trump v červnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstoupí a chtějí dojednat jiné podmínky. Nynější smlouva je podle něho pro Američany neúnosně drahá. Další znační globální znečišťovatelé ovzduší Čína a Rusko v reakci ohlásily, že budou dohodu dodržovat. Svět krok Spojených států téměř jednomyslně odsoudil. USA mohou oficiálně od dohody odstoupit až v roce 2020.
Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.
Psali jsme:
autor: čtk
