Prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše se obává předseda strany PRO a poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Na svém facebookovém účtu zveřejnil příspěvek, v němž uvádí, že jednání s Lichtenštejny o uzavření dohody ohledně vydání majetku na českém území je ze strany prezidenta Petra Pavla „naprostým podrazem na naše občany“. Podotýká, že majetek byl rodu odňat v souladu s Benešovými dekrety.

„Fakticky se totiž jedná o postupnou erozi Benešových dekretů, a tedy o narušení majetkově-právní stability v našem pohraničí. Za sebe jasně deklaruji, že budu Benešovy dekrety hájit ze všech svých sil,“ ujistil politik.

Fotogalerie: - Pavel ve sněmovně

Zveřejnil také část svého vystoupení ve vysílání CNN Prima News. „Upozorňuji na skutečnost, že prezident Petr Pavel jednal s rodem Lichtenštejnů, dokonce veřejně prohlašoval, že by bylo dobré, abychom se nějak dohodli. V situaci, kdy jsme vyhráli všechny soudy s Lichtenštejny, nevidím jeden jediný důvod, proč bychom se měli s nimi o čemkoliv dohadovat. My jsme zcela jednoznačně v právu. Vyhráli jsme soudy jak v České republice, tak na evropské úrovni. Pokud se Petr Pavel dokonce schází se soudkyní Evropského soudního dvora, aby tuto věc s ní řešil, řeší, že bychom se měli dohodnout na zřízení nějakého společného fondu, který by Lichtenštejnové spravovali, tak je to salámová metoda, kdy uřízneme první díleček, aby se věci prolamovaly dál,“ podivoval se Rajchl.

Zdůraznil, že my s Lichtenštejny nemáme o čem diskutovat. „Lichtenštejnové spory jednoznačně prohráli. Byli subjekty Benešových dekretů. Jakmile se s nimi Petr Pavel baví, jednoznačně podkopává Benešovy dekrety. A to je něco, co já absolutně nechápu. A nesouhlasím s tím,“ dodal politik.

Lichtenštejnové se vrácení majetku domáhají bezúspěšně

Spor českého státu s Lichtenštejny kvůli majetku zabavenému podle Benešových dekretů se táhne již desítky let a jde o jeden z nejdelších a nejkomplikovanějších majetkových sporů v české historii. Rod Lichtenštejnů vlastnil před rokem 1945 rozsáhlý majetek v Čechách a na Moravě, včetně zámků Lednice a Valtice, velkých lesních a zemědělských komplexů a dalších nemovitostí. Po druhé světové válce byl tento majetek na základě Benešových dekretů, především dekretu č. 12/1945 o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel státu, zabaven a přešel na československý stát.

Tehdejší státní orgány považovaly lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. za osobu německé národnosti nebo za příslušníka nepřátelského subjektu, přestože Lichtenštejnsko bylo během války neutrální stát. 

Lichtenštejnové argumentují, že konfiskace byla nezákonná, protože kníže nebyl německým občanem ani kolaborantem a dekrety se na majetek neutrálního suverénního státu neměly vztahovat. Od roku 2018 vedou desítky soudních sporů u českých soudů, v nichž se domáhají určení vlastnictví a vrácení majetku. České soudy včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu jejich nároky opakovaně zamítají s odůvodněním, že vlastnictví přešlo na stát již v roce 1945 platně podle tehdejších dekretů, a že restituční zákony z 90. let se na tento majetek nevztahují, protože konfiskace proběhla před únorem 1948.

V roce 2020 podalo Lichtenštejnsko proti České republice mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Spor stále probíhá a rozhodnutí se očekává v průběhu letošního roku nebo v následujících letech.

Prezidentova schůzka s princem Aloisem a se soudkyní

Lichtenštejnové v minulosti navrhovali smírné řešení, například vytvoření společného fondu a stažení všech žalob, ale česká strana na tyto návrhy nepřistoupila. Český stát trvá na právní platnosti Benešových dekretů a na tom, že otázka je definitivně uzavřena vnitrostátními rozhodnutími.

V září 2023 se v New Yorku při příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN prezident Petr Pavel setkal s lichtenštejnským dědičným princem Aloisem.

1) Rád bych informoval o své roli v tématu soudního sporu s Lichtenštejnskem. Během bilaterálních jednání v OSN jsem se setkal s lichtenštejnským princem, který mi představil návrh na mimosoudní vyrovnání sporu o majetky.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) November 7, 2023

Princ mu představil návrh na mimosoudní vyrovnání majetkového sporu prostřednictvím vytvoření společného česko-lichtenštejnského fondu nebo nadace, do níž by byl vložen zabavený majetek včetně Lednicko-valtického areálu. Lichtenštejnové by pak stáhli všechny žaloby a vzdali se nároků na vlastnictví i odškodnění. Prezident Pavel tento návrh označil za sympatický a „velice solidní“, poté ho předal české vládě k posouzení a veřejně uvedl, že do rozhodování vlády nebude zasahovat. Návrh zůstal na stole, česká vláda na něj nepřistoupila a spor pokračuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Fotogalerie: - Dobové pohlednice jako svědek zničeného...

Prezident Petr Pavel se sešel také se soudkyní ESLP. Šlo o českou soudkyni Kateřinu Šimáčkovou.

Setkání proběhlo v říjnu 2023 během jeho návštěvy Štrasburku. Pavel s ní diskutoval probíhající spor Česka s Lichtenštejnskem a vyjádřil názor, že by pro Česko bylo nejlepší mimosoudní vyrovnání. Schůzky prezidenta s představiteli mezinárodních institucí, jako je ESLP, jsou obvykle považovány za součást standardní diplomatické praxe hlavy státu.

Psali jsme:

Nechceme prolamovat dekrety, říká Posselt. Jenže ve stanovách je něco docela jiného

Jana Šťastná: Co možná nevíte o Benešových dekretech

Benešovy dekrety a kroky Petra Pavla. Rajchl ukázal šokující věc

Podpora Landsmannschaftu v ČR? Legitimizace prolomení Benešových dekretů, varuje Vondráček