V dnešní závěrečné řeči mimo jiné uvedl, že motivem k vyvedení peněz k lobbistovi mohlo být to, že Rittig by dokázal firmě zajistit odbyt ve společnostech, kde měl vliv – například v pražském dopravním podniku. Pro většinu ostatních obviněných chce žalobce stejný trest a navíc i čtyřletý zákaz činnosti.

Obžaloba tvrdí, že 20 milionů korun z petrochemické firmy Oleo Chemical mířilo k Rittigovi jako odměna za fiktivní poradenství od Cokeville Assets, karibské společnosti Rittigova obchodního partnera Petera Kmetě. Smlouvy uzavřené mezi Oleem a Cokeville Assets byly podle Borguly účelové. „Nebyl sjednán rozsah práce ani druh činnosti. Závazek k poskytování poradenských služeb byl naprosto neurčitý,“ konstatoval dnes u pražského městského soudu s tím, že u poradenství vždy bývá předmět činnosti domluven alespoň typově.

Žalobce svůj návrh přednášel šest hodin

„Obžalovaný Rittig uvádí, že nikdy neměl nic se společností Oleo Chemical, což je prokázaná lež,“ prohlásil Borgula. To, že Rittig udržoval styky s jedním z tehdejších šéfů Olea, Michalem Urbánkem, dokazují prý jak kontakty a fotografie nalezené v mobilních telefonech, tak i výpovědi některých svědků, podle nichž se Urbánek osobou Rittiga zaštiťoval. Odposlechy lobbistových schůzek z pražského hotelu Ventana, které vedly k Rittigovu nepravomocnému odsouzení v kauze vyzrazení informace BIS, prý dokládají, že Urbánek měl vůči Rittigovi závazky.