Podle vládního návrhu měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví na základě evropské směrnice Solvency 2. Rozdíl mezi touto úrovní rezerv a dosavadními účetními rezervami pojišťoven bude předmětem zdanění. Podle dřívějšího vyjádření asociace by šlo o jednorázový náklad kolem deseti miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před poslanci již dříve řekla, že navržený systém do značné míry omezuje možnosti tzv. daňové optimalizace pojišťoven prostřednictvím rezerv.

„Návrh je neprofesionální, nesystémový, jednorázový a je na úkor klientů,“ řekl předseda představenstva Allianz pojišťovny Dušan Quis. Jeho slova přinesla ČTK. Úroveň rezerv nepovažuje za přiměřenou k tomu, aby byly pojišťovny dostatečně schopny krýt své závazky. Upozornil i na to, že technické rezervy nejsou rezervy, ale závazek.

„Pozitivní na návrhu není nic,“ dodal člen Národní ekonomické rady vlády Vladimír Bezděk. Bude to podle něj jeden z faktorů, které povedou ke zdražení pojistek. Dlouhodobě to bude znamenat dokonce daňovou ztrátu státu, protože povede vlastníky pojišťoven k úvahám, zda a v jaké podobě na českém trhu dále podnikat. Mohou změnit jejich statut ze dceřiné společnosti na pobočku, dodal. „Tato úvaha je v našem případě reálná,“ podotkl Quis.

Bezděk si ale nemyslí, že návrh bude znamenat existenční ohrožení pojišťoven. Některých se to podle něj dotkne málo, u jiných si ale vyžádá až několikanásobek běžného ročního daňového odvodu. V případě České pojišťovny jde o 3,5 miliardy Kč, trojnásobek standardního odvodu, poznamenal místopředseda představenstva ČP Petr Bohumský.

Česká asociace pojišťoven (ČAP) se obrátila na poslance s výzvou, aby ve vládním daňovém balíčku změny ve zdanění technických rezerv pojišťoven odmítli. Přijetí návrhu by podle asociace mělo negativní dopady na klienty, stabilitu sektoru i jeho budoucí vývoj. Daňovým balíčkem, který hlavně zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, se v prvním čtení zabývali poslanci počátkem července.