Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Přestože se tak zdá, že byli čeští spotřebitelé zvyšováním ceny cukru k uplynulých měsících potrestáni za chuť na sladké skrze své peněženky dostatečně, některé hlasy ve vládní koalici by se přiklonily ještě k razantnějšímu zakročení proti konzumaci sladkého. Největší otázka nad dalším zdražování aktuálně visí nad slazenými nápoji.
Slazené nápoje v obchodech přitom již – stejně jako cukr v nich obsažený – dosti podražily a chuť na americkou Coca-Colu dnes znamená bez slevové akce zanechat v obchodě obnos podobný tomu, kolik stojí polévka k polednímu menu. Dvoulitrová lahev Coca-Coly totiž dnes stojí i necelých padesát korun. 48,90 Kč vyjde dvoulitrovka známého amerického nápoje v internetovém supermarketu Rohlík.cz, 47,90 Kč v konkurenčním obchodě Košík.cz a za 46,90 Kč, tedy za 23,45 korun za litr, si pořídíte Coca-Colu v Tescu.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Cena se zvýšila i u české verze nápoje a stejný objem Kofoly vyjde v Rohlíku na 39,90 Kč, v Košíku na 38,90 Kč a v Tescu bez tamější Clubcard na totožnou částku. S věrnostní kartou pak aktuálně v akci v Tescu pořídíte Kofolu za 24,90 Kč, což se již blíží ceně, kterou si zákazníci mohou pamatovat ještě z poměrně nedávné doby.
Místo coly porce zeleniny, navrhují Piráti
Téma zdražení slazených nápojů za účelem změny jídelníčků Čechů není nikterak novinkou uplynulých dnů a již v září loňského roku budila pozornost výzva Pirátů, aby se trvale snížila DPH u ovoce a zeleniny z 15 na 10 procent a naopak značně daňově zatížila konzumace slazených nápojů.
„Polovina Čechů nesní denně ani jednu porci ovoce ani zeleniny. Nemůžeme se stravovat pouze houskami,“ vysvětlil tehdy šéf pirátských poslanců Jakub Michálek a představil, že by se mělo zdanění přislazovaných nápojů s cukrem zvýšit o 6 procent na 21 procent.
Kromě toho, že tyto nápoje přispívají k obezitě či cukrovce, stát by od občanů vybral dle Michálka až přibližně tři miliardy korun. Právě tolik by dle něj vyšla i podpora skrze sníženou DPH toho, aby Češi více jedli ovoce či zeleninu.
Když v té době návrh kritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a upozorňoval například na sezónní výkyvy cen u ovoce a zeleniny, Piráti tehdy podotkli, že se návrh těší podpoře i od ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).
Náš návrh je rozpočtově neutrální, protože tu ztrátu chceme vykrýt zvýšením DPH na slazené nápoje. A navíc ho podporuje i váš ministr zdravotnictví.
— Piráti (@PiratskaStrana) September 16, 2022
Návrh na zvýšení daní u slazených nápojů po měsících ticha znovu ožil v půlce dubna, kdy se ve Strakově akademii uskutečnilo jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV), jehož bodem byla i prevence a zlepšování zdravotního stavu české společnosti.
„Z odborných studií vyplývá, že zlepšení zdravotního stavu je z více než dvou třetin proveditelné v oblasti prevence, zbytek připadá na zvýšení dostupnosti léčby. Proto pracovní skupina NERV pro zdravotnictví představila konkrétní kroky, které je vhodné učinit pro zlepšení prevence v České republice,“ zaznělo tehdy po jednání, jehož výstupem je shrnutí, že je „zdravotní stav obyvatel ČR významně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady na zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly“ a v době „potřebného odsunutí věku odchodu do důchodu“ jde o aktuální téma.
V doporučení NERVu zaznívá, že pokud by vláda měla více zdanit slazené nápoje a pokud by sáhla po sazbě spotřební daně 2,5 Kč na litr slazeného nápoje, která vychází z estonské základní sazby 0,10 € a odpovídá cca 15procentnímu aditivnímu zatížení průměrného slazeného nápoje, lze očekávat daňový výnos okolo 2,2 miliardy korun. A to při spotřebě 100 litrů slazených nápojů ročně, i pokud by při tomto vyšším danění spotřeba nápojů klesla o 15 procent.
Fotogalerie: - V pivovaru Řeporyje
Efekt navýšení sazby DPH na 21 procent by byl podle poradního orgánu vlády výrazně menší a cena slazených nápojů by se Čechům zvýšila jen o korunu, což by navýšilo DPH maximálně o 500 až 900 milionů korun.
Zdražit by tak dle NERVu měli pro větší výběr daní i ty nápoje, které paradoxně cukr nemají. „Vyšší DPH nicméně může být uvalena na nápoje s nekalorickými sladidly. Jejich efekt na rozvoj obezity sice nebyl prokázán, z hlediska ochrany zdraví ale jejich vyšší zdanění rozhodně nepovede k negativním účinkům,“ píše se v textu.
„Motivace“ skrze zdražení by mohla potkat i alkoholické nápoje
Pokud před slazenými nápoji dáváte raději přednost vínu, pivu či panáku něčeho ostřejšího, i na vás by si mohla skrze vyšší zdanění posvítit. Národní ekonomická rada vlády by totiž chtěla obyvatele Česka „motivovat“ ke zdravému životnímu stylu i zdražením alkoholu.
Rozpočet státu by mohl skrze zvednutí spotřební daně lihu o maximálně 9 procent, omezení výjimek danění lihu, zvednutí spotřební daně z piva o 25 procent, zvýšení DPH na točené pivo na 21 procent, omezení výjimek danění piva, zvednutí daně ze šumivého vína o 25 procent a zavedení spotřební daně na tichá vína získat 7,5 až 10 miliard.
Za efektivní NERV považuje zdražení nejlevnější alkoholických nápojů, jelikož ty jsou „často využívány k nejvíce poškozujícím formám pití alkoholu“.
Očekává, že zavedení daně vybere nejvíce prostředků z dovozových vín a nejvíce zdraží levná krabicová vína. Zatímco dopad na dražší vína a víno v restauraci má být minimální, při spotřební dani 29,3 korun za litr by víno prodávané aktuálně za 33 korun zdražilo o 89 procent na 62,3 korun, lahev vína v obchodě za 200 korun by zdražila o 11 procent na necelých 222 korun a nejméně by vše dolehlo na ty, kteří si rádi dají víno v restauraci za 800 korun. Lahev takového vína by zdražila jen o 3 procenta na necelých 822 korun.
Fotogalerie: - Pražský Majáles
Podpora z Hradu i od části lidovců
Pro zvýšení daní na nešumivá vína i sladké nápoje se staví i prezidentův ekonomický poradce David Marek. „Pokud bude muset dojít na zvyšování daní, je nejdříve potřeba podívat se na dočasné úpravy a různé výjimky, například na absenci spotřební daně u tichého vína či slazených nápojů,“ vyjádřil se v minulém týdnu v rozhovoru pro Novinky.cz, kde zmínil, že by preferoval nejdříve hledání úspor na výdajové straně.
Téma po doporučení Národní ekonomické rady vlády oživil též Michálek a pro Hospodářské noviny shrnul, že „pro začátek úplně stačí, aby slazené nápoje, tekuté kalorie, které u nás způsobují největší počet kardiovaskulárních nemocí a chronických zánětů, nebyly ve snížené sazbě DPH“.
Dle lidoveckého poslance Toma Philippa z KDU-ČSL jde hlavně o osvětu. „Třeba krabička cigaret dnes stojí snad 150 korun a mnozí lidé kouří dál. Rozhodně ale má smysl vedle varování před spotřebou alkoholu a tabáku mluvit také o cukru. S ním související obezita je jedním z důvodů, proč za vyspělými zeměmi Evropy zaostáváme zhruba o osm až deset let, co se délky dožití obyvatel ve zdraví týče,“ řekl.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Naopak jeho stranický kolega – ministr zemědělství Zdeněk Nekula je proti vyššímu zdanění cukru. „Česko je smutným rekordmanem ve zdražení cukru, z celé evropské sedmadvacítky u nás meziročně zdražil nejvíce, což dokládají data Eurostatu. Zvládli to sami obchodníci, nevidím proto důvod, proč by měl jejich hamižnost podporovat svým zásahem ještě stát a potraviny více zdražovat. Tím spíš, když bojujeme za to, aby se potraviny zlevnily,“ uvedl v komentáři na serveru Seznam Médium.
Dle Nekuly je „velmi krátkozraké označit některou z potravin za nezdravou, aniž bychom řešili množství, které zkonzumujeme“. „A to platí pro cukr, červené maso, sůl, ale třeba i pro vodu, zejména tu minerální. I u ní platí, že bychom jí neměli vypít příliš velké množství, jinak může mít pro tělo neblahé účinky,“ poznačil s tím, že se otevírá Pandořina skřínka a „dnes zdražíme cukr, zítra sůl, pozítří maso a za týden vejce“.
„A jednoho dne se probudíme zpátky v jeskyni, budeme lovci a sběrači u ohně (než si zdaníme i oheň, přepálené jídlo může být karcinogenní) a již nebudeme mít co zdražovat či zakazovat,“ varoval.
Fotogalerie: - Maso je vražda
Neuspěje u něj ani „výchovný“ účinek. Dalším faktorem dle něj totiž je, že „stát nemá občany vést za ruku v každém momentu jejich života“ a je také prý „naivní myslet si, že lidé kvůli vyšší DPH na cukr přestanou o Vánocích péct a omezí příjem sladkostí“. „Nebo že přestanou pít slazené nápoje,“ uvedl. Kvůli vyšším cenám dle ministra lidé zdravě jíst nezačnou a vše může mít naopak opačný efekt.
"Sociální inženýrství zdraví národa nezachrání. Zdravějším se totiž člověk nestane, když za cukr zaplatí o pět korun více. Role státu je spotřebitele vzdělávat, ne mu zdražit to, čím se přejídá."
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) May 2, 2023
Více v mém komentáři??https://t.co/XzFZC0PeFS
Psali jsme:
autor: rak
K.K
