Úmrtí senátora Lindseyho Grahama otevřelo otázku, jaký osud čeká jeden z nejvýznamnějších sankčních návrhů vůči Rusku za poslední roky. Graham patřil k hlavním autorům legislativy, která má umožnit výrazné zpřísnění ekonomického tlaku nejen na Moskvu, ale také na státy a společnosti pokračující v nákupu ruských energetických surovin. Ještě několik hodin před svým úmrtím přitom podle svých spolupracovníků věřil, že se podařilo dosáhnout zásadního průlomu v jednáních s Bílým domem. Nyní však není jasné, zda jeho odchod schvalování zákona urychlí jako symbolické dokončení jeho práce, nebo naopak oslabí jeho podporu mezi republikány.

Graham se návrhu věnoval více než rok a snažil se získat podporu jak mezi republikány, tak demokraty. Současně vedl intenzivní jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstranit sporné body zákona. Podle lidí z jeho okolí považoval právě tento návrh za jednu z nejdůležitějších iniciativ své politické kariéry. Ještě během návštěvy Ukrajiny minulý týden vystupoval s přesvědčením, že legislativa je připravena postoupit do závěrečné fáze schvalování.

Krátce před svou smrtí Graham oznámil, že se podařilo dosáhnout dohody s Bílým domem o podobě návrhu, kterou je prezident připraven podpořit. Na tiskovém vystoupení v Kyjevě uvedl, že po návratu do Washingtonu plánuje společně s demokratickým senátorem Richardem Blumenthalem jednat s vedením Senátu o zařazení návrhu na program. Podle Grahama měl zákon prezidentovi poskytnout nové nástroje k ekonomickému tlaku na Rusko a přispět k ukončení války na Ukrajině. Šlo zároveň o jeho poslední veřejné vystoupení.

Prezident Donald Trump po Grahamově smrti připustil, že je připraven návrh zákona podpořit. Zároveň ale naznačil, že by jeho působnost mohla být ještě rozšířena také na země nebo společnosti obchodující s Íránem či libanonským hnutím Hizballáh. V projevu v Oválné pracovně zdůraznil, že iniciativa byla pro Grahama mimořádně důležitá a že právě na jeho počest by mohla být dokončena. Současně však upozornil, že finální podoba legislativy se stále může měnit.

Trump požaduje maximální rozhodovací pravomoci

Podle informací deníku The New York Times zůstává jedním z hlavních bodů jednání rozsah prezidentských pravomocí při uplatňování sankcí. Trump údajně požaduje, aby měl možnost rozhodnout o pozastavení nebo neuplatnění sankcí, pokud to bude považovat za vhodné z hlediska zahraniční politiky. Administrativa tento požadavek označuje za důležitý vyjednávací nástroj při jednáních se zahraničními partnery. Právě otázka prezidentských pravomocí však byla v minulosti jedním z největších sporů mezi republikány a demokraty.

Samotný návrh zákona počítá s rozsáhlými sankcemi vůči subjektům obchodujícím s Ruskem, především v oblasti energetiky. Významnou součástí legislativy jsou také takzvaná sekundární cla, která by mohla dopadnout na země nadále nakupující ruskou ropu nebo zemní plyn. Zastánci návrhu tvrdí, že právě omezení příjmů z vývozu energií by mohlo výrazně oslabit schopnost Ruska financovat pokračování války. Kritici naopak upozorňují na možné dopady na světový obchod i vztahy Spojených států s dalšími významnými ekonomikami.

Legislativa přitom měla v Senátu zpočátku mimořádně silnou podporu. Pod návrh se podle dostupných informací podepsalo více než 85 senátorů z obou hlavních politických stran, což představovalo jednu z nejširších shod v otázce dalšího postupu vůči Rusku. Přesto se jeho projednávání opakovaně odkládalo, především kvůli výhradám prezidenta Trumpa a pokračujícím diplomatickým kontaktům mezi Washingtonem a Moskvou. Kongres tak několikrát ustoupil do pozadí ve prospěch jednání vedených přímo Bílým domem.

Podle senátora Richarda Blumenthala představovala podpora ze strany administrativy, kterou Graham získal krátce před svou smrtí, nejvýznamnější posun od začátku společného úsilí o přijetí zákona. Právě proto byl podle něj republikánský senátor přesvědčen, že se legislativu konečně podaří prosadit. Blumenthal zároveň uvedl, že Graham považoval sankční balíček za důležitý nástroj k posílení tlaku na Rusko a podporu Ukrajiny. Není však jisté, zda se podaří udržet stejnou dynamiku i bez jeho osobního angažmá.

Po Grahamově úmrtí se řada republikánských i demokratických zákonodárců přihlásila k tomu, že bude v jeho práci pokračovat. Vůdce republikánské většiny v Senátu John Thune připomněl, že Graham se otázce podpory Ukrajiny věnoval dlouhodobě a sankční návrh považoval za jednu ze svých hlavních priorit. Podobně vystoupila také republikánská senátorka Katie Brittová, podle níž je přijetí zákona důležité pro další tlak na Rusko a jeho válečné financování. Podporovatelé legislativy nyní doufají, že právě Grahamův odkaz pomůže získat potřebnou podporu pro její konečné schválení.

Další vývoj bude záviset především na postoji Bílého domu a na tom, zda se podaří najít shodu nad konečnou podobou návrhu. Přestože prezident Trump veřejně naznačil ochotu zákon podpořit, zároveň dal najevo, že chce zachovat dostatečný prostor pro vlastní zahraničněpolitická rozhodnutí. Kongres tak bude v následujících týdnech hledat kompromis mezi požadavky administrativy a představou zákonodárců o rozsahu sankčních opatření.

Psali jsme:

Tusk: Kdo čeká konec války, bude zklamán

Temné dědictví mrtvého senátora může ohrozit svět, varuje režisér

Kdo smí jednat s Putinem? V EU vypukla ostrá zákulisní válka

My u toho musíme být! EU se bojí, že Trump ukončí válku na Ukrajině bez ní