Text známého liberálně orientovaného teologa Ivana Štampacha vyšel na webu Deníku Referendum, doposud spíše než pozvánkami na kázání známého radikálně levicovými texty Jakuba Patočky či Petra Uhla. Jak ale z textu vyplývá, není to v rozporu. V české katolické církvi totiž prý roste výrazná „liberální“ frakce, která čelí konzervatismu a poklonkování mocným, které provádí současný český primas Dominik Duka.
V čele této liberální skupiny stojí kazatel a teolog Tomáš Halík, který ve středu večer osloví studenty s kazatelským výkladem demokracie a svobody.
Akce kromě mše bude zahrnovat také debatu o budoucnosti demokracie, nazvanou „Proč? Proto! Jak to bylo a jak to bude?“. Zúčastní se publicistka Šárka Fialová, která burcuje proti návratu komunistů, a terapeut a filozof Elva Frouz.
Právě proto se nebude konat v tradičním působišti otce Halíka v akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora, ale v Kostele svatého Ignáce na Karlově náměstí.
Štampach v pozvánce vysvětluje, že Halík a organizátoři jeho mše patří k dnes ještě menšinové frakci římskokatolické církve, která „podporuje demokratické liberální principy ve veřejném životě“ a „je spojena s církevním prostředím západní Evropy“.
Jejich protipólem je prý skupina kolem pražského arcibiskupa Dominika Duky a jeho mediálně aktivního dominikánského spolubratra Milana Badala, která (v tom nejspíš spočívá ten protiklad) podporovala bývalého prezidenta Václava Klause a dnes intenzivně spolupracuje s Milošem Zemanem.
Jak ale Štampach doplnil, jejich mocenské pozice mohou být pouze dočasné, na místo Dukova nástupce v čele pražského arcibiskupství už se prý počítá s plzeňským biskupem a bývalým sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem, který je věrným obhájcem liberálně demokratických hodnot.
„Názorové štěpení sleduje konflikt české populace. I když připustíme různé odstíny názorů, lze říci, že stojí proti sobě nacionalistická, konzervativní, populistická koncepce a pojetí proevropské a kulturně liberální,“ vysvětluje levicovým čtenářům Deníku Referendum Ivan Štampach.
Není prý jasné, kam se kloní většina věřících. Štampach připouští, že je nemálo obhájců konzervativního směru, ale mnozí prý zase obdivují „sociálně a svobodomyslně zaměřeného“ papeže Františka.
Výklad pokračuje vysvětlením, že druhá nejpočetnější církev u nás, českobratrská evangelická, je mnohem demokratičtější a liberálnější, její nejvyšší orgán už dokonce vyjádřil oficiální podporu prezidentské kandidatuře Jiřího Drahoše.
Ve složitější pozici je prý Církev československá husitská, kde dokonce někteří zvou na debaty exprezidenta Václava Klause (který se k této církvi vždy hlásil), což prý vyvolává nesouhlas liberálních husitů, kterému se konzervativci ve funkcích neváhají mstít.
Je popsán příběh pedagoga husitské teologické fakulty, který šířil satirické pozvánky v souvislosti s debatou s Václavem Klausem a byl kvůli tomu předvolán před akademický senát. Na jiných školách je prý toto nepředstavitelné.
Na závěr Štampach připouští, že i když studentskou kazatelsko-debatní akci mnozí podporují, objevily se i názory, že není tak úplně v pořádku směšovat politiku a náboženství a vydávat „demokratický a liberální směr“ za Dobro, srdnatě bojující se Zemanem a Babišem.
autor: jav