V souvislosti s akcí „stojím na prezidentem“ na sociálních sítích opět ožila debata o minulosti prezidenta, prezentovaného jako hlavní pilíř české demokracie, před rokem 1989.
„Vytrvale chráníte principy, na kterých stojí náš demokratický stát,“ stojí v prohlášení, které nechává podepisovat organizace Milion chvilek. Na podporu prezidenta už uspořádala jednu demonstraci v Praze a několik v regionech.
Spojování přežití české demokracie výhradně s osobou hlavy státu ale mnohým přijde přehnané. Zejména proto, že mnozí soudí, že Petr Pavel rozhodně vždy nebyl čítankovým demokratem. A právě proto ožila debata o jeho působení před rokem 1989 v Československé lidové armádě, Komunistické straně Československa a tajných službách komunistického režimu.
Připomínky k tomuto období jeho kariéry formuloval historik Petr Blažek, který se na předlistopadové období badatelsky zaměřuje celou kariéru. Rozporoval mu je plukovník Eduard Stehlík, historik českého vojenství. Ten vyjádřil názor, že Blažek nerozumí specifickým reáliím armády, kde mohl Pavel své problematické aktivity (včetně účasti na elitním zpravodajském kurzu) dostat v rámci subordinance příkazem.
Vojenský historik Jiří Fidler v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vzpomenul i další okolnosti Pavlovy předlistopadové kariéry, třeba vliv jeho otce, plukovníka Josefa Pavla, jehož kariéra se pozoruhodně prolínala s postupem Milána Václavíka, posledního ministra obrany před listopadem 1989.
Je zřejmé, že Petr Pavel byl součástí armádních struktur, které byly jednou z hlavních opor tehdejšího režimu.
Odborná debata byla ztížena tím, že Petru Blažkovi nechali zablokovat facebookový profil, přes který komunikoval. O to intenzivněji ale probíhala ta laická.
A v ní se na straně prezidentových zastánců začal šířit příběh, že Pavlovi jeho odpůrci komunistickou minulost vyčítají, ale u jiných jim nevadí. Jmenován byl zejména Andrej Babiš, který byl členem komunistické strany jako pracovník zahraničního obchodu v osmdesátých letech.
S oblibou je připomínána též životní epizoda Oto Klempíře, ministra kultury za Motoristy. Ten se sice až do listopadu 1989 jako rockový muzikant pohyboval zcela mimo režimní struktury, pracoval v dělnických profesích v pekárnách nebo papírně, ale připomínána je jeho asi roční spolupráce s StB jako informátora. Do ní měl být dotlačen vydíráním, když si u něj známý nechal věci, které ukradl v trafice a posléze je tam našla policie. Přesto jeho tehdejší krycí jméno „Olda“ patřilo v posledních týdnech k hitům protivládních diskusních skupin.
Připomínána je ale i minulost dalších politiků současné koalice. Dohromady je sepsal Antonín Pášma, zaměstnanec Milionu chvilek a současně aktivista spolku Štít demokracie. Ve spolku Petra Ludwiga je nejvýraznějším mluvčím, a mimo jiné též autorem označení „hnědá koalice“.
Antonín Pášma přišel se seznamem koaliční „party plné bývalých členů komunistické strany, agentů StB a příslušníků pohotovostního pluku“. Kromě jmen, o kterých se v minulosti mluvilo (Miroslav Ševčík byl řadovým členem KSČ jako vysokoškolský pedagog, Jan Síla zase jako primář v nemocnici) zaujme především tvrzení o komunistické minulosti ministra dopravy Ivana Bednárika.
Nominant SPD je přitom, jak lze najít na Wikipedii i v mnoha dalších zdrojích, ročník narození 1975. V listopadu 1989 mu tedy bylo čtrnáct let.
„Zřejmě jsem mezi domácími úkoly a sbíráním céček stíhal i stranické schůze,“ poznamenává ministr Bednárik pro ParlamentníListy.cz se zjevným pobavením.
Vážně dodává, že nikdy nebyl členem KSČ, ani žádné jiné politické strany.
„Příště mě prosím obviňte aspoň z něčeho, co bude trochu chytřejší,“ prosí aktivistu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Vysvětlil Petr Pavel svou minulost důvěryhodně?
charl
