V souvislosti s akcí „stojím na prezidentem“ na sociálních sítích opět ožila debata o minulosti prezidenta, prezentovaného jako hlavní pilíř české demokracie, před rokem 1989.

„Vytrvale chráníte principy, na kterých stojí náš demokratický stát,“ stojí v prohlášení, které nechává podepisovat organizace Milion chvilek. Na podporu prezidenta už uspořádala jednu demonstraci v Praze a několik v regionech.

Spojování přežití české demokracie výhradně s osobou hlavy státu ale mnohým přijde přehnané. Zejména proto, že mnozí soudí, že Petr Pavel rozhodně vždy nebyl čítankovým demokratem. A právě proto ožila debata o jeho působení před rokem 1989 v Československé lidové armádě, Komunistické straně Československa a tajných službách komunistického režimu.

Připomínky k tomuto období jeho kariéry formuloval historik Petr Blažek, který se na předlistopadové období badatelsky zaměřuje celou kariéru. Rozporoval mu je plukovník Eduard Stehlík, historik českého vojenství. Ten vyjádřil názor, že Blažek nerozumí specifickým reáliím armády, kde mohl Pavel své problematické aktivity (včetně účasti na elitním zpravodajském kurzu) dostat v rámci subordinance příkazem.

Vojenský historik Jiří Fidler v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vzpomenul i další okolnosti Pavlovy předlistopadové kariéry, třeba vliv jeho otce, plukovníka Josefa Pavla, jehož kariéra se pozoruhodně prolínala s postupem Milána Václavíka, posledního ministra obrany před listopadem 1989.