Polsko ve válce. Kniha o Ukrajině, která hodně překvapí

22.11.2023 16:42 | Monitoring

Rusové podle nové knihy Polska na Wojnie novináře Zbigniewa Parafianowicze nebyli osamoceni v přesvědčení, že Kyjev padne do tří dnů od startu invaze. Stejného názoru měli být dle neoficiálních informací z polských vládních a armádních kruhů také Američané a Polákům prý rozmlouvali větší pomoc Ukrajině i v prvních měsících války a házeli jim klacky pod nohy například při předání stíhaček. Vše nakonec mělo dospět k tomu, že Ukrajinci Migy-29 v Polsku „ukradli“. Zajímavé informace v knize zazněly také k dopadu rakety v Przewodówě. To, že chtěli Ukrajinci Polsko „zatáhnout do války“, prý nebylo tím, co tehdy Varšavu nejvíce vytočilo.

Polsko ve válce. Kniha o Ukrajině, která hodně překvapí
Foto: Volodymyr Zelenskyj FB
Popisek: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Anketa

Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?

3%
86%
hlasovalo: 15475 lidí
V knize Polska na Wojnie novinář Zbigniew Parafianowicz poskládal souhrn rozhovorů s několika vysoce postavenými členy polské vlády a prezidentské kanceláře, jakož i s důstojníky armády a zvláštních služeb a vše doplnil několika komentáři jejich ukrajinských kolegů a na nejdůležitější pasáže upozornil polský komentátor a publicista Filip Dąb-Mirowski na sociální síti X.

Mezi dosud nikdy nezveřejněnými či nepotvrzenými okolnostmi kolem ruské invaze na Ukrajinu Dąb-Mirowski upozorňuje na polské obavy, že do války vstoupí i Bělorusko. Polská vláda měla uvažovat nad tím, že by do týlu běloruské armády byly vyslány protirežimní diverzní skupiny, aby běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi zabránili v invazi, což však nakonec nebylo třeba.

Větší strach než Poláci měl mít sám Lukašenko a do Varšavy měl různými kanály přijít od něho dotaz, zdali by mu v případě potřeby Poláci dovolili přejít hranice a vzlétnout z jejich nejbližšího letiště. Lukašenko totiž věděl, že pokud by se situace zvrtla, zabránili by mu v opuštění vlastní země Rusové.

Poláci se podle knihy v Bělorusku nakonec angažovali v březnu 2022 na jednáních, kde měli ukrajinské delegáty chránit polské speciální jednotky.

Strach o Lvov a Američané

Zajímavou pasáží je také prolínání minulosti polsko-ukrajinských vztahů, a to zejména k území. Poláky dle autora nikdy nenapadlo ani pomyslet, že by současné situace zneužili a pokusili se opětovně zmocnit Lvova, i přesto to však byla noční můra pro Ukrajince. Varšava je uklidňovala, že s nimi budou bojovat až do konce a spolu s bezpodmínečnou pomocí, která byla okamžitě poskytnuta na mnoha úrovních, to Ukrajince teprve po chvíli přesvědčilo o tom, že jsou polské záměry upřímné a nestojí za nimi jakákoli snaha o získání dřívějšího území.

Anketa

Které datum je pro vás důležitější?

hlasovalo: 13589 lidí
Dąb-Mirowski z knihy Parafianowicze shrnul také americký pohled na úplný start války. Ruské přesvědčení, že se Kyjev podaří dobýt do pár dnů, prý nebylo zdaleka jediné a měli jej mít i Američané a poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan se měl prý pohádat s polským tajemníkem prezidenta Jakubem Kumochem, jenž mu tvrdil, že zvítězí Ukrajinci.

„Američané byli přesvědčeni, že Kyjev do tří dnů padne, a připravili evakuaci 40 tisíc lidí, pravděpodobně kromě vlastních amerických občanů a také celé ukrajinské politické elity a establishmentu. Nejvíce skeptický k šancím Ukrajiny byl Jake Sullivan, který se o tom pohádal s Jakubem Kumochem přesvědčeným, že Ukrajina zvítězí. Později se ze stejných důvodů USA nadále zdráhaly poskytnout další pomoc v podobě těžké techniky,“ přibližuje kniha, že se zdráhali Ukrajincům Američané v prvních dnech války pomáhat, jelikož nevěřili, že se dokážou ruské invazi ubránit.

Washington prý po setkání amerického prezidenta Joea Bidena s polským protějškem Andrzejem Dudou souhlasil s poskytnutím tanků, na čemž Varšava trvala, aby se tak stalo co nejdříve, ale Američané prý i nadále vysílali „smíšené signály“ ohledně předání stíhaček.

Varšava chtěla, aby se USA do předání stíhaček zapojily, protože potřebovala, aby šlo o spojenecké úsilí, které by Polsko ochránilo před možnou ruskou odvetou, a snažili se vymyslet, jak Ukrajincům stroje předat a nevyvolat ruskou odvetu na polské letiště, v čemž jim však americká strana spíše házela klacky pod nohy.

„Ukradené“ stíhačky

Americká nerozhodnost a neochota měla nakonec Varšavu unavit a nakonec Polákům nezbylo nic jiného, než aby na způsob přepravy stíhaček přišli sami. Předcházelo tomu však nemálo událostí.

Ukrajinci na začátku války stroje nutně potřebovali a poté, co Rusko oficiálně varovalo před používáním západních leteckých základen ukrajinským letectvem a hrozilo, že to „může být považováno za zapojení těchto států do ozbrojeného konfliktu“ se Poláci rozhodli, že nebude vhodné, aby se desítka Migů-29 vznesla z polského letiště a napřímo letěla na Ukrajinu.

Varšava žádala USA, aby učinily kroky, které by zabezpečili Polsko před možnou ruskou odvetou, avšak Američané v té době příliš nechtěli, aby Poláci vyzbrojili Ukrajinu stíhačkami a odmítali i protiletecké krytí polského území.

Poláci Ukrajincům stíhačky slíbili, a když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dotazoval, kde situace vázne, mělo mu být z Washingtonu sděleno, že vše zdržují Poláci. Po nechápavém hovoru Zelenského Dudovi se Poláci odmítli smířit s tím, že by měli být oni označováni za zdržovatele dodávek stíhaček a Polsko navrhlo, že stíhačky odletí na německou základnu Ramstein a poté již polští piloti přesednou na vlak domů a nebudou se nadále o věc starat.

Dle knihy se prý po tomto sdělení Washington na Poláky rozzlobil a Američané jim měli volat s otázkou, co to „s nimi hrají za hru“. Rázem tak byla zavrhnuta i tato možnost.

Vše tak skončilo dosti estrádně. Kumoch zavolal ukrajinským kolegům v rámci žertovné připomínky, že je v polštině název Ukrajina odvozen od slova „ukraść“ jim navrhl, aby si stíhačky přišli „ukrást“ do lesa.

Části stíhaček měly být zanechány u hranic zcela bez dozoru a poté,co je Ukrajinci z Polska „ukradli“, začali je na ukrajinské straně rychle dávat dohromady. A to vše několik měsíců před oficiálním předáním stíhaček v rámci větší mezinárodní koalice.

Američané se poté měli divit, jak se Ukrajincům podařilo složit stíhačky v lese dohromady do jednoho celku, avšak v té době (kolem přelomu března a dubna 2022) již měli Ukrajinci s takovýmto způsobem operací zkušenosti, jelikož se jejich letectvo před Rusy ukrývalo právě v zalesněných oblastech, kde vznikala improvizovaná polní letiště.

Dąb-Mirowski v té souvislosti dodává, že je mezi polskými vojenskými experty „všeobecně známo, že Polsko poskytlo Ukrajině nesmírně více, než bylo oficiálně uváděno, čímž vážně degradovalo i své vlastní vojenské schopnosti“. Mnoho techniky, díky níž se Ukrajinci ubránili, prý pocházelo přímo od polských polních jednotek a právě proto se vše i dnes raději drží pod pokličkou, zatímco Poláci nakupují novou techniku až za 4 % svého HDP.

Przewodów a polsko-ukrajinské ochlazení

I přes silnou polskou oběť ve snaze zachránit Ukrajinu však nelze nevzpomenout na ochlazení společných vztahů, k němuž nemálo přispěl i incident z Przewodówa, kam během jednoho z masivních ruských útoků dopadly části ukrajinské rakety, a zabili dvojici polských občanů.

Publicista shrnul, že proběhlo oficiální polské vyšetřování, ke kterému měla ukrajinská strana plný přístup, a které zjistilo, že raketa byla původem z Ukrajiny, což se Poláci rozhodli přejít a nepožadovali ani odškodnění pro rodiny 2 civilistů a snažili se spíše mírnit emoce. Ukrajinský prezident Zelenskyj však i přes veškeré důkazy neochvějně trval, že jde o ruskou zodpovědnost a vyzýval, aby Polsko vyzvalo k reakci NATO.

Kniha uvádí, že zatímco Poláci „chápali, proč se je Ukrajina snaží zatáhnout do války (země bojující o přežití), nemohli pochopit pokračující tvrdohlavost prezidenta Zelenského“.

V armádních kruzích prý ukrajinská strana incidentu litovala a vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj měl volat svému polskému protějšku s omluvou. Mimo vojenské kruhy však podobná omluva nezazněla.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radek Kotas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

To jsou ale bludy., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusesizok , 22.11.2023 17:51:41
Všichni přece ví o co jde. Pomstít se Rusúm za všechna příkoří, která jim přinesli. Za území, která jim zabrali. Nenávist k Rusům až za hrob. Bydlím kousek od Polska a polsky umím jako česky. S jakou chutí by si zabrali Lvov se západem okrajiny. Místo toho začala, jak jsem teď četl, mékká okupace Polska Ukrajinou. Tak dlouho jim lezli do zadku, až tam zůstali a neví jak z něho ven. A dobře jim tak.

|  13 |  0

Další články z rubriky

Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

12:50 Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

Karel Havlíček se kroutil „jako špína nad kanálem“. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se v nedělní Partii na CN…