Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?Anketa
Mezi dosud nikdy nezveřejněnými či nepotvrzenými okolnostmi kolem ruské invaze na Ukrajinu Dąb-Mirowski upozorňuje na polské obavy, že do války vstoupí i Bělorusko. Polská vláda měla uvažovat nad tím, že by do týlu běloruské armády byly vyslány protirežimní diverzní skupiny, aby běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi zabránili v invazi, což však nakonec nebylo třeba.
Větší strach než Poláci měl mít sám Lukašenko a do Varšavy měl různými kanály přijít od něho dotaz, zdali by mu v případě potřeby Poláci dovolili přejít hranice a vzlétnout z jejich nejbližšího letiště. Lukašenko totiž věděl, že pokud by se situace zvrtla, zabránili by mu v opuštění vlastní země Rusové.
Poláci se podle knihy v Bělorusku nakonec angažovali v březnu 2022 na jednáních, kde měli ukrajinské delegáty chránit polské speciální jednotky.
Strach o Lvov a Američané
Zajímavou pasáží je také prolínání minulosti polsko-ukrajinských vztahů, a to zejména k území. Poláky dle autora nikdy nenapadlo ani pomyslet, že by současné situace zneužili a pokusili se opětovně zmocnit Lvova, i přesto to však byla noční můra pro Ukrajince. Varšava je uklidňovala, že s nimi budou bojovat až do konce a spolu s bezpodmínečnou pomocí, která byla okamžitě poskytnuta na mnoha úrovních, to Ukrajince teprve po chvíli přesvědčilo o tom, že jsou polské záměry upřímné a nestojí za nimi jakákoli snaha o získání dřívějšího území.
Které datum je pro vás důležitější?Anketa
„Američané byli přesvědčeni, že Kyjev do tří dnů padne, a připravili evakuaci 40 tisíc lidí, pravděpodobně kromě vlastních amerických občanů a také celé ukrajinské politické elity a establishmentu. Nejvíce skeptický k šancím Ukrajiny byl Jake Sullivan, který se o tom pohádal s Jakubem Kumochem přesvědčeným, že Ukrajina zvítězí. Později se ze stejných důvodů USA nadále zdráhaly poskytnout další pomoc v podobě těžké techniky,“ přibližuje kniha, že se zdráhali Ukrajincům Američané v prvních dnech války pomáhat, jelikož nevěřili, že se dokážou ruské invazi ubránit.
Washington prý po setkání amerického prezidenta Joea Bidena s polským protějškem Andrzejem Dudou souhlasil s poskytnutím tanků, na čemž Varšava trvala, aby se tak stalo co nejdříve, ale Američané prý i nadále vysílali „smíšené signály“ ohledně předání stíhaček.
I imagine this may go unnoticed outside Poland, so I`d like to give heads up to all of you interested in the rather never officially undisclosed/confirmed circumstances around the beginning of the full scale Russian invasion of Ukraine from Polish perspective (mainly).
— Filip Dąb-Mirowski (@FilippDM) November 13, 2023
Just… pic.twitter.com/LCDj9M4V4F
Varšava chtěla, aby se USA do předání stíhaček zapojily, protože potřebovala, aby šlo o spojenecké úsilí, které by Polsko ochránilo před možnou ruskou odvetou, a snažili se vymyslet, jak Ukrajincům stroje předat a nevyvolat ruskou odvetu na polské letiště, v čemž jim však americká strana spíše házela klacky pod nohy.
„Ukradené“ stíhačky
Americká nerozhodnost a neochota měla nakonec Varšavu unavit a nakonec Polákům nezbylo nic jiného, než aby na způsob přepravy stíhaček přišli sami. Předcházelo tomu však nemálo událostí.
Ukrajinci na začátku války stroje nutně potřebovali a poté, co Rusko oficiálně varovalo před používáním západních leteckých základen ukrajinským letectvem a hrozilo, že to „může být považováno za zapojení těchto států do ozbrojeného konfliktu“ se Poláci rozhodli, že nebude vhodné, aby se desítka Migů-29 vznesla z polského letiště a napřímo letěla na Ukrajinu.
Varšava žádala USA, aby učinily kroky, které by zabezpečili Polsko před možnou ruskou odvetou, avšak Američané v té době příliš nechtěli, aby Poláci vyzbrojili Ukrajinu stíhačkami a odmítali i protiletecké krytí polského území.
Poláci Ukrajincům stíhačky slíbili, a když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dotazoval, kde situace vázne, mělo mu být z Washingtonu sděleno, že vše zdržují Poláci. Po nechápavém hovoru Zelenského Dudovi se Poláci odmítli smířit s tím, že by měli být oni označováni za zdržovatele dodávek stíhaček a Polsko navrhlo, že stíhačky odletí na německou základnu Ramstein a poté již polští piloti přesednou na vlak domů a nebudou se nadále o věc starat.
Dle knihy se prý po tomto sdělení Washington na Poláky rozzlobil a Američané jim měli volat s otázkou, co to „s nimi hrají za hru“. Rázem tak byla zavrhnuta i tato možnost.
Vše tak skončilo dosti estrádně. Kumoch zavolal ukrajinským kolegům v rámci žertovné připomínky, že je v polštině název Ukrajina odvozen od slova „ukraść“ jim navrhl, aby si stíhačky přišli „ukrást“ do lesa.
Části stíhaček měly být zanechány u hranic zcela bez dozoru a poté,co je Ukrajinci z Polska „ukradli“, začali je na ukrajinské straně rychle dávat dohromady. A to vše několik měsíců před oficiálním předáním stíhaček v rámci větší mezinárodní koalice.
Američané se poté měli divit, jak se Ukrajincům podařilo složit stíhačky v lese dohromady do jednoho celku, avšak v té době (kolem přelomu března a dubna 2022) již měli Ukrajinci s takovýmto způsobem operací zkušenosti, jelikož se jejich letectvo před Rusy ukrývalo právě v zalesněných oblastech, kde vznikala improvizovaná polní letiště.
Dąb-Mirowski v té souvislosti dodává, že je mezi polskými vojenskými experty „všeobecně známo, že Polsko poskytlo Ukrajině nesmírně více, než bylo oficiálně uváděno, čímž vážně degradovalo i své vlastní vojenské schopnosti“. Mnoho techniky, díky níž se Ukrajinci ubránili, prý pocházelo přímo od polských polních jednotek a právě proto se vše i dnes raději drží pod pokličkou, zatímco Poláci nakupují novou techniku až za 4 % svého HDP.
Przewodów a polsko-ukrajinské ochlazení
I přes silnou polskou oběť ve snaze zachránit Ukrajinu však nelze nevzpomenout na ochlazení společných vztahů, k němuž nemálo přispěl i incident z Przewodówa, kam během jednoho z masivních ruských útoků dopadly části ukrajinské rakety, a zabili dvojici polských občanů.
Publicista shrnul, že proběhlo oficiální polské vyšetřování, ke kterému měla ukrajinská strana plný přístup, a které zjistilo, že raketa byla původem z Ukrajiny, což se Poláci rozhodli přejít a nepožadovali ani odškodnění pro rodiny 2 civilistů a snažili se spíše mírnit emoce. Ukrajinský prezident Zelenskyj však i přes veškeré důkazy neochvějně trval, že jde o ruskou zodpovědnost a vyzýval, aby Polsko vyzvalo k reakci NATO.
Kniha uvádí, že zatímco Poláci „chápali, proč se je Ukrajina snaží zatáhnout do války (země bojující o přežití), nemohli pochopit pokračující tvrdohlavost prezidenta Zelenského“.
V armádních kruzích prý ukrajinská strana incidentu litovala a vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj měl volat svému polskému protějšku s omluvou. Mimo vojenské kruhy však podobná omluva nezazněla.
Since you keep asking me in the comments about MiG-29's jets, I will add a couple of quotes to give you a better understanding about this particular event.
— Filip Dąb-Mirowski (@FilippDM) November 15, 2023
In the beginning of March, Ukraine was in dire need of additional fighter jets. Poland was willing to provide them, but… pic.twitter.com/jGoJrGXob4
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas